Ropné společnosti se rozhodly opustit své plány na těžbu u Aljašky poté, co se cena ropy propadla na méně než polovinu hodnoty z roku 2014. Společnosti tak byly nuceny snížit své výdaje.

Odhaduje se, že Arktický oceán obsahuje na 27 miliard barelů ropy a téměř čtyři biliony kubických metrů zemního plynu, těžebním společnostem se však nepodařilo na ně dosáhnout. Společnost Shell na nich prodělala takřka osm miliard dolarů poté, co její testovací studna v Čukotském moři přinesla jen zklamání.

„Arktický průzkum se vrátil o několik let nazpět vzhledem k nízkým cenám ropy,“ řekl vedoucí analytik webu The Economist.

Celkem se tak společnosti vzdaly takřka devíti milionů hektarů půdy, na kterých měly právo provádět ropné vrty, což je celkem 80 procent toho, co si původně od americké vlády pořizovaly.

Celý text zde.

Shell tímto způsobem přišel o miliony dolarů, které zaplatil USA za těžební práva, a další miliony dolarů, jež platil za roční nájem od roku 2008. Podle mluvčího firmy Curtise Smithe však celý proces odpovídá plánům, které si společnost již dříve stanovila.

Podobnou cestou zbavování se svých pronajatých kusů půdy se vydaly i společnosti ConocoPhillips, Statoil či kanadská Iona Energy Inc. Všechny zmíněné společnosti postupně zmenšovaly svoje portfolia v blízkosti Aljašky.

Shell si v současnosti ponechává jednu parcelu v Čukotském moři, na které začal vrtat již minulý rok. Podle společnosti má tento vrt dostatečnou hodnotu na to, aby jej stálo za to zachovat.

Další možnost získat těžební práva u břehů Aljašky však společnosti jen tak nedostanou, k nové aukci totiž nemusí vůbec nikdy dojít. Podle amerického ministerstva vnitra je možné, že aukce půdy v Beaufortově moři proběhne nejdříve v roce 2020 a v Čukotském moři o dva roky později, v tuto chvíli však jde o tak vzdálenou budoucnost, že nic není jisté.

Rozhodnutí těžebních společností se chytili ativisté za životní prostředí, kteří je vnímají jako znamení, že v Arktickém oceánu by se zkrátka těžit vůbec nemělo.