Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj promluvil k americkým zákonodárcům a požádal je, aby zůstali jednotní.

„Začátkem tohoto týdne jsem na Valném shromáždění OSN dal jasně najevo, že žádný národ nemůže být na světě skutečně bezpečný, pokud se ve skutečnosti nepostavíme a nebudeme bránit svobodu Ukrajiny tváří v tvář této ruské brutalitě a agresi,“ řekl Biden v Oválné pracovně. „Proto jsme dali dohromady koalici více než 50 zemí – 50 zemí, abychom pomohli Ukrajině se bránit. Je to zásadní.“

Nejhlasitější skeptici k pomoci Ukrajině však jeho výzvu stejně neslyšeli, protože na setkání s ukrajinským prezidentem nedorazili.

Senátor Republikánské strany Rand Paul už dopředu oznámil, že se bude kriticky vyjadřovat k finanční pomoci Ukrajině. „Budu mít námitky proti posílání dalších peněz na Ukrajinu. Nemáme žádné další peníze,“ řekl Paul CNN.

Před čtvrteční dvaadvacátou hodinou středoevropského času zavítal Zelenskyj do Bílého domu. Se svým americkým protějškem Joem Bidenem debatoval mimo jiné o dalším balíku pomoci pro Ukrajinu ve výši 325 milionů dolarů.

Není bez zajímavosti, že zatímco v prosinci 2022 promluvil v Kongresu, tentokrát ho zákonodárci na této půdě promluvit nenechali.

Britský týdeník The Economist napsal, že Ukrajina by se měla připravit na dlouhou válku.

„Protiofenziva, která začala v červnu, byla založena na naději, že ukrajinští vojáci, vybavení moderními západními zbraněmi a po výcviku v Německu, získají zpět dostatek území, aby jejich vůdci získali silnou pozici při jakýchkoli dalších jednáních. Tento plán nefunguje. Navzdory hrdinskému úsilí a narušení ruské obrany u Robotyne Ukrajina osvobodila méně než 0,25 % území, které Rusko v červnu obsadilo. Frontová linie 1000 km se sotva posunula. Ukrajinská armáda by stále mohla v nadcházejících týdnech prorazit a spustit kolaps křehkých ruských sil. Ale podle důkazů z posledních tří měsíců by bylo chybou spoléhat na to,“ upozornil britský týdeník.

Putin podle The Economist ve skutečnosti nestojí o uzavření míru, protože pod záminkou vedení války může posílit svůj režim. Ale případné příměří by mohl využít k posílení ruských sil, což by podle britského týdeníku mohlo v konečném důsledku vést k tomu, že Ukrajinci přijdou o svou svobodu.

Podle The Economist by se měla i EU a celý Západ připravit na dlouhou ruskou válku na Ukrajině a nekalkulovat s rychlou obnovou ukrajinského území po válce.  

„Ukrajinští vojáci jsou vyčerpaní; mnoho těch nejlepších bylo zabito. Navzdory odvodům postrádá fyzickou sílu k udržení trvalé rozsáhlé protiofenzivy, (Ukrajina) potřebuje využít zdroje a změnit hru. Nové taktiky a technologie mohou přenést boj do Ruska. Ukrajinští technicky zdatní podnikatelé zvyšují výrobu dronů: Ukrajinské drony nedávno zničily ruské válečné lodě; jejich rakety zřejmě poškodily velký systém protivzdušné obrany na Krymu. Je pravděpodobné, že mnohem více útoků znehodnotí ruskou vojenskou infrastrukturu a upře Rusku námořní útočiště v Černém moři,“ pokračoval The Economist.

V dlouho trvající válce je podle časopisu třeba zabezpečit kvalitní protivzdušnou obranu. Kyjev žije relativně pestrým životem a podle časopisu je to především proto, že má kvalitní protivzdušnou obranu. Vedle toho je prý třeba přilákat investory, kteří podpoří ukrajinský rozpočet a posílení protivzdušné obrany zvýší šanci nové továrny na přežití. 

Další nadějí pro Ukrajinu je podle The Economist členství v EU.

„Ukrajina by se na rozdíl od Izraele mohla jednoho dne integrovat do nejbohatšího ekonomického bloku světa. Cestovní mapa pro přistoupení k EU za řekněme deset let s jasnými milníky by nabídla Ukrajincům naději a urychlila ekonomické reformy, stejně jako tentýž příslib podnítil velkou část východní Evropy v 90. letech,“ vrátil se časopis třicet let zpět.

„Sázky mohly být jen stěží vyšší. Porážka by znamenala zhroucený stát na křídle EU a vražedný stroj pana Putina blíže k více jejím hranicím. Úspěch by znamenal nového člena EU s 30 miliony dobře vzdělaných lidí, největší evropskou armádu a velkou zemědělskou a průmyslovou základnou,“ směřoval The Economist text o Ukrajině k závěru.

Podle washingtonského Institutu pro studium války (ISW) ale Ukrajinci překonali při své protiofenzivě další milník. Za proražené linie u Robotyne vyrazila těžká obrněná vozidla, což naznačuje, že Ukrajinci vyčistili od min nejlépe chráněnou ruskou linii natolik, že za ni tato obrněná vozidla mohla poslat.

„Ukrajinské síly pravděpodobně učinily významný taktický průlom podél části současné ruské obranné linie v oblasti Robotyne během posledních několika týdnů, který se nadále rozšiřuje. Není jasné, zda ukrajinské síly udrží pozice. Jde o první pozorovaný případ ukrajinských sil provozujících obrněná vozidla za ruskými liniemi obrany. Ukrajinské síly pravděpodobně potlačily ruské dělostřelectvo a další protitankové systémy v oblasti natolik, aby mohly přesunout svá vozidla vpřed,“ uvedl ISW.