Ruská nevládní sociologická společnost Levada Center v posledních dnech zveřejnila průzkumy veřejného mínění, které se vztahují k osobě ruského prezidenta Vladimira Putina. Jeho popularita sice oproti minulému měsíci o několik málo procent poklesla, ale v každém případě se ukazuje, že míra Putinovy oblíbenosti nemá ve světě srovnání. Parfitt se zamýšlí nad jejími příčinami. 

Podle Parfitta se ukazuje, že Putinova popularita kulminuje ve chvíli, kdy ruský prezident přikročí k razantnímu rozhodnutí. Ukázalo se to dle jeho názoru před šesti lety, kdy Putinova oblíbenost dosáhla rekordních 88 % krátce po vítězství Ruska v pětidenní válce nad Gruzií. „Přesto, že byl tehdy prezidentem země Dmitrij Medveděv, většina Rusů vnímala, že otěže země v rukou pevně třímá premiér Putin,“ všímá si Partiff a dodává, že před válkou s Gruzií dosáhla Putinova oblíbenost 84 % v roce 2000, po jeho rozhodnutí poslat opět ruské vojáky do Čečenska.

„Na konči loňského roku ovšem dle průzkumů veřejného mínění důvěřovalo Putinovi pouze 61 % Rusů. V souvislosti s pořádáním Olympijských her v Soči začala tato čísla opět stoupat a v souvislosti s anexí Krymu a podporou proruských separatistů se opět dostala nad 80 %. Od jara 2014 pod tuto hranici prezidentova popularita do těchto dní neklesla,“ píše Parfitt.

Vedle válečných konfliktů považuje Parfitt za klíčový aspekt současné vysoké popularity Putina anexi Krymu. V představách Rusů symbolizuje tento poloostrov hrdost a slávu historie země. Carská vojska se zde střetávala v 19. století s Brity, Francouzi i Turky. Sovětští vojáci na Krymu za 2. sv. války po celých 250 dní statečně odolávali německému obléhání Sevastopolu,“ nahlíží do historie Parfitt. Podle moskevského korespondenta toužili ruští nacionalisté po opětovném připojení Krymu již dávno a v březnu se konečně dočkali.

celý text v angličtině najdete ZDE

„Podle průzkumu veřejného mínění zrealizovaného Levada Center v minulém měsíci mělo 86 % oslovených respondentů za to, že anexe Krymu byla správným rozhodnutím,“ uvádí Parfitt. Britský novinář vysvětluje, že Kreml chápe připojení Krymu k Rusku jako adekvátní reakci na neustálé zasahování Západu do sfér jeho vlivu a četná ponížení, kterých se mu na mezinárodní scéně v posledních letech dostalo. „Slogan Krym je náš se stal v Rusku velmi populárním,“ dodává Parfitt.

Třetím důvodem prezidentovy kontinuální vysoké popularity, která jej fakticky provází po celou dobu jeho činnosti v nejvyšších patrech ruské politiky, je podle Parfitta on sám. „Putinovi se podařilo vzbudit zdání, že jeho osobnost symbolizuje Rusko. V nedávném rozhovoru pro německý týdeník Spiegel se ostatně nechal slyšet, že se cítí být součástí Ruska a že jde ještě o víc než „jen“ o lásku k vlasti“, připomíná Parfitta. Podle britského novináře dokonce i jeho kritici v Rusku nesli nelibě, jak se k němu chovali západní vůdci na summitu G20 v Brisbane.

Za čtvrtý důvod, proč je Putin stále na vrcholu, považuje Parfitt mínění většiny Rusů, že vedle Putina neexistuje žádná životaschopná alternativa. „Putinovi se totiž legálními i nelegálními prostředky podařilo potlačit téměř všechny oponenty. Organizátor masových moskevských protestů Alexej Navalnyj je dnes v domácím vězení, ale i on se nechal slyšet, že by v případě převzetí moci v Rusku Krym Ukrajině nevrátil. Další bývalý rival Putina Eduard Limonov se stal jedním z hlavních stoupenců války na východní Ukrajině,“ vysvětluje Parfitt.

Klíčovým důvodem Putinovy neotřesitelné pozice je dle Parfittova názoru schopnost ruského prezidenta manipulovat prostřednictvím státem ovládaných médií s ruskou veřejností. Levada Center na základě výpovědi oslovených respondentů zjistila, že plných 94 % z nich získává informace týkající se Krymu a Ukrajiny právě z oficiálních státních médií. „Kreml může mít pravdu, když tvrdí, že ani západní média nejsou objektivní. Těžko byste v nich však našli takové bezbřehé uctívání některého politika, nacionalistické tendence a naprosté lži,“ tvrdí Parfitt a přidává zmínku o zákonu, podle kterého bude omezen podíl zahraničního vlastníka ruského média na maximálně 20 %.

„Průzkumy veřejného mínění sice neustále tvrdí, jak je Putin populární, ale dá se jim věřit?“ pokládá si klíčovou otázku Parfitt. Doposud nezávislá Levada Center čelila hrozbě zařazení na listinu „zahraničních agentů“. Lidé se navíc obávají veřejně kritizovat poměry v zemi. V takové situaci je podle Parfitta obtížné doslovně věřit všem takovým průzkumům. „Je proto zajímavé podívat se na průzkumy realizované státní sociologickou společností WCIOM, podle které je Putinova popularita nižší, než uvádí nezávislá Levada,“ upozorňuje Parfitt.

Posledním důvodem vysvětlujícím vysoká čísla Putinovy popularity je dle Parfitta ekonomická situace Ruska. Parfitt připomíná, že po příchodu ruského prezidenta do nejvyššího úřadu v zemi Rusko zaznamenalo ekonomický vzestup. „Světová banka však dnes předpovídá, že Rusko čeká v blízké době stagnace. Hodnota rublu stále klesá, bankám je omezen v důsledku sankcí přístup na finanční trhy, důvěra podnikatelů i spotřebitelů má rovněž klesající tendence,“ zmiňuje Parfitt a připomíná i klesající ceny ropy, které tvoří hlavní zdroj ruské ekonomiky.

„Je zřejmé, že vlastenecká hrdost týkající se ruského dobrodružství na Ukrajině na nějakou chvíli ekonomické problémy v zemi překryje. Pokud však budou klesat mzdy, nebude na důchody a zvýší se nezaměstnanost, Putinův koráb se může brzy začít potápět,“ má jasno Parfitt.