„S nadsázkou se dá říci, že Vladimir Putin nemusel začínat od nuly. Už před ním se na devastaci země podíleli ruští vládcové, kteří způsobili hladomor a zotročování obyvatel země. Neméně nemilosrdně se chovali také oligarchové, kteří zemi v posledních dekádách naprosto vyplenili,“ uvádí Kinstlerová a v rámci novodobé historie poukazuje v prvé řadě na hladomor, který na Ukrajině v první polovině 30. let rozpoutal sovětský diktátor Josef Stalin. „V rámci hladomoru, který v současné době považuje šestnáct zemí světa za cílenou genocidu, tehdy zemřelo více než tři milióny Ukrajinců,“ popisuje Kinstlerová.

Její kritice však neuchází ani Stepan Bandera, který je mnohými Ukrajinci považován za národního hrdinu. „Bandera je asi nejvíce kontroverzní postavou v dějinách Ukrajiny. Uchýlil se k terorismu a kolaboraci s nacisty. Podílel se na etnických čistkách, v průběhu kterých bylo povražděno mnoho Poláků, Židů a Rusů. V loňském roce se stal jednou z ikon majdanské revoluce. Své jméno s ním spojovala především krajně pravicová politická strana Pravý sektor. Společně s tehdejší Banderovou Ukrajinskou povstaleckou armádou (UPA) mají mnoho společných cílů. Tím hlavním je vytvořit nacionalistický stát a provést nacionalistickou revoluci,“ upozorňuje Kinstlerová.

celý text v angličtině publikovaný na severu Politico.eu je ZDE

Dalším, kdo se podílel na rozvratu země, je dle Kinstlerové také donedávna ukrajinský prezident Viktor Janukovyč, kterému se prý podařilo rozkrást společně s jeho spojenci 350 milionů dolarů. „Janukovyč byl Putinovou loutkou a v listopadu 2013 odmítl podepsat dohodou o přidružení k EU. V následných protestech zahynulo přes 100 ukrajinských občanů a Janukovyč uprchl do ruského exilu. Rozsah škod, které napáchal na ukrajinské ekonomice nebyl ještě přesně zdokumentován. Generální prokurátor Ukrajiny však bývalého prezidenta země obvinil z toho, že si sebou vzal 32 miliard dolarů, ze kterých jsou nyní financování separatisté,“ informuje Kinstlerová.

Na seznamu lidí, kteří dle Kinstlerové nejvíce uškodili Ukrajině, se překvapivě vedle Putinova spojence a bývalého náčelníka generálního štábu z dob prezidenta Viktora Kučmy, Viktora Medvedčuka, ocitá také Západem oblíbená expremiérka Julija Tymošenková. Té Kinstlerová vyčítá především selhání v době, kdy vedla vládu, a také netransparentní způsob, jakým zbohatla. „Své miliony získala v divokém období po pádu Sovětského svazu díky ropnému byznysu. Jako hrdinka Oranžové revoluce v roce 2004 stanula  v čele vlády složené z politických veteránů, kteří neměli vůli přikročit k reformám. Kvůli její rivalitě s prezidentem Viktorem Juščenkem skončila Oranžová revoluce fiaskem a k moci se opět dostala druhá strana. Tymošeková byla následně odsouzena na sedm let do vězení. Po Majdanu se snažila zase dostat do politiky, ale získat znovu důvěru se jí již nepodařilo,“ píše Kinstlerová.

„Jedním z hlavních problémů Ukrajiny však jsou v posledních dvaceti letech všehoschopní oligarchové. Nejbohatší muž země Rinat Achmetov pomohl Janukovyčovi dostat se k moci. Achmetov získal pohádkové bohatství díky produkci uhlí a oceli. Mnohými je obviňován z podněcování separatismu, včetně jeho finanční podpory. Janukovyče podporoval i další oligarcha Dmytro Firtaš, jenž obchoduje s ruským Gazpromem. Ve Spojených státech čelí obvinění z korupčního jednání. Zapomenout nesmíme ani na Igora Kolomojského a na mnohé další, kteří vysáli a stále vysávají z Ukrajiny její bohatství,“ upozorňuje americká novinářka.

Ukrajině dle Kinstlerové škodí i současný premiér a oblíbenec západních politiků Arsenij Jaceňuk. Tomu vyčítá neprůhledné politické praktiky, pomocí kterých ovládá ukrajinský parlament a také zavádění neekonomických a nepraktických zákonů, jež mají pouze odvést pozornost od podstaty věci. „Muž, který měl Ukrajinu vyvést z její zkorumpované minulosti ji vede do její zkorumpované budoucnosti,“ má jasno americká novinářka a na svůj seznam největších škůdců Ukrajiny přidává také německou kancléřku Angelu Merkelovou. „Sice si zaslouží uznání za svoji zarputilou diplomacii, ale pod jejím vedením zároveň EU odložila Ukrajinu na vedlejší kolej a příliš dlouho váhala se sankcemi. Další agresi separatistů přechází s pouhými slovními odsudky bez valné snahy přikročit k činu. Merkelová ani nepodpořila uvolnění vízového režimu pro Ukrajince,“ poukazuje Kinstlerová.

V závěru svého seznamu se dostává Kinstlerová k PR agentuře Ketchum, jejímž úkolem bylo v posledních devíti letech vylepšovat obraz Ruska v zahraničí. „Spolupráce s Kremlem sice skončila, ale PR agentura i nadále spolupracuje se státním gigantem Gazprom,“ podivuje se americká novinářka. Za nejhoršího škůdce podílejícího se na pádu Ukrajiny však Kinstlerová považuje ruského prezidenta Vladimira Putina. „Nese osobní zodpovědnost za smrt více než 6000 Ukrajinců, kteří zemřeli v důsledku invaze ruských vojsk podporujících separatisty. Putin od začátku předstírá, že neví nic o probíhající občanské válce a i nadále je hlavním strůjcem celého neštěstí,“ uzavírá Kinstlerová.