„Těšilo mne i bavilo, slýchat poslední dobou od spousty svých přátel a známých hlášky typu: ‚Super, už jsi zjistil jakej je to zloděj,‘ nebo ‚Jsem pyšná, že se ti v tý kebuli konečně rozsvítilo, každej dělá chyby,‘ nebo třeba od mamky a táty ‚Věděli jsme, že nejsi hloupej, že ti to jednou dojde a přijdeš na to,‘ a mnoho dalších pochval, uznání, přání i legrácek,“ poznamenal Skoták.

„Dnešním dnem, jsem totiž zcela a definitivně skončil s Babišovým ANO a podal i písemnou rezignaci na post, který mi od nich byl svěřen, a který jsem dodneška na magistrátě města Karlovy Vary celých 8 měsíců zastával,“ uvedl. 

„Přímo zdůvodnění Vám sem ale psát nebudu, a to rozhodně není proto, že bych ho sám nevěděl, ale proto, že zde je mnoho lidí, kteří by se mnou nesouhlasili, oponovali mi a útočili na mě. Nebojím se jich, ale nemám věru čas ani chuť, se o pracovních prázdninách dohadovat o věcech a faktech, které jsou zřejmé, směrodatné a které už vím, protože co si budeme povídat, mnozí voliči a fandové ANOsekty agenta Bureše (schválně který koblížkožrout, mi začne tvrdit opak) jsou schopni Vám s vážnou tváří tvrdit pomalu cokoliv, jenom proto, aby mu jakože pomohli – to sem leckdy žasnul z debaty s nimi, že v ‚kampani‘ proti němu už stojí i Marťani...!“ dodal.

„Ale srandu až jindy. Chtěl bych tímto také poděkovat paní primátorce Ferklové za šanci, kterou mi tehdy jako pouhému příznivci a nečlenovi ANO dala, vážím si toho, bylo to fajn, měl jsem tam dobré spolupracovníky, kteří mi budou docela chybět, ale snad to pochopí. Zároveň mě také nyní dost mrzí a bolí to, že ty spousty různých lidí, kteří mi to leckdy říkali, jsem ignoroval a neposlouchal, teď už vím, že to mysleli dobře, a já jsem se s nimi leckdy i zbytečně rozhádal. Nehledejte v tom složitosti, je to prosté – lidské hodnoty, názory, postoje a cíle, se v průběhu života mění, kór v politice, a ještě u tak mladého člověka, jako jsem já. Vnímám toto celé, jako dobrou zkušenost a cennou lekci do života,“ dodal.

„Hodně z Vás se mě ptá, jestli se té politice budu chtít věnovat i nadále, po tomto pro mě osobně hodně těžkém zlomu, odpovídám upřímně, že pravděpodobně už asi ne, ale nevím, vážně zatím pořádně nevím... Občas se mi lidé, resp. hlavně vrstevníci smáli a divili se, co na tom furt mám, a proč to dělám, proč se nevěnuji radši sportu, ženám, diskotékám a... no prostě zábavnějším a hezčím věcem než politika – nó, měl jsem to jako svůj dětský sen, a svůj starý koníček, do kterého jsem dával vše, pro který jsem snad i žil, a teď, odcházím akorát zklamaný a smutný z toho všeho...“ uzavřel.