Hillary Clintonové zbyly i v jejím druhém klání o Bílý dům oči pro pláč. Zatímco v roce 2007 ji aspoň porazil její stranický kolega, letos podlehla podceňovanému a vysmívanému republikánovi Donaldu Trumpovi. Pro Clintonovou je porážka o to těžší, že měla od začátku plnou podporu většiny médií i finančníků. Dokázala získat řádově více peněz na kampaň než Trump a podporu jí, snad s výjimkou Nigela Farage, vyjadřovali politici z celého světa.
Ani taková podpora však Clintonové nestačila a už po prvních zhruba třech hodinách sčítání hlasů bylo zřejmé, že se jí nepodaří složit reparát za neúspěch v prezidentských volbách před devíti lety. Zatímco v případě dvojnásobného úspěchu Baracka Obamy byly pomyslným jazýčkem na vahách voliči z řad afroamerické menšiny, Trump naopak zvítězil především díky „bílé většině“ a jejich vysoké volební účasti. Navíc se trefil do nálady společnosti, která si přála změnu a hlasovala proti establishmentu.
Ačkoli průzkumy veřejného mínění hovořily do poslední chvíle ve prospěch Clintonové, voliči rozhodli jinak. Podle CNN demokratické kandidátce uškodila také nižší volební účast afroamerické a hispánské menšiny. V porovnání s Obamou navíc nedokázala Clintonová získat potřebnou podporu u žen. Přesto si drtivá většina jejích příznivců nedokázala představit, že by jejich favoritka mohla prohrát s „neřízenou střelou“ Trumpem.
„Lidé nepřítomně zírají před sebe, někteří pláčou a další odcházejí domů. Jsou v šoku a mnozí mají své obličeje v dlaních. Nálada se od začátku sledování kampaně razantně změnila. Všichni si mysleli, že ráno budou oslavovat vítězství prvního prezidenta Spojených států ženského pohlaví,“ líčila reportérka CNN kolem osmé hodiny ráno středoevropského času atmosféru, která panovala v hale, kde se shromáždili Clintonové příznivci.
Na Twitteru se mezitím rozhodli někteří z nich vyjádřit své frustrace z neúspěchu šířením hashtagu #AmericaIsOverParty, který byl určený voličům prezidentských kandidátů Jilla Steina a Garyho Johnsona. Právě jejich „protestní“ hlasy totiž v nerozhodnutých státech rozhodly o konečném triumfu Trumpa. Zatímco v případě voličů Steina lze předpokládat, že by jinak hlasovali pro Clintonovou, u libertariánského kandidáta Johnsona taková jistota rozhodně nepanuje.
Zlomovým bodem sčítání hlasů bylo bezesporu vítězství Trumpa na Floridě, které následně potvrzoval i v dalších státech. Když pro sebe získal i Pensylvánii, nebylo již co řešit. Jako první, přesně ve 2:29 ráno místního času, informovala o vítězství Trumpa tisková agentura Associated Press. O několik minut později CNN konstatovala, že Trumpovi k vítězství pogratulovala i samotná Clintonová. Přibližně deset minut před třetí hodinou ráno potom 45. prezident Spojených států pronesl svůj vítězný projev.
V jeho úvodu Trump zmínil právě gratulaci od Clintonové, kterou pochválil za velmi dobrou práci v průběhu kampaně i vše, co pro zemi vykonala za uplynulé roky. Následně vyzval ke sjednocení země a slíbil, že bude reprezentovat každého Američana, bez ohledu na jeho stranickou příslušnost. „Spojené státy se nemohou spokojit s ničím menším, než že budou stále tou nejlepší zemí na světě,“ konstatoval dále Trump.
Vzhledem ke kritice jeho názorů v oblasti zahraniční politiky se rovněž snažil Donald Trump „uklidnit“ zahraniční partnery. „Chtěl bych ujistit celý svět, že Spojené státy pro nás vždy budou na prvním místě, ale se všemi státy světa hodláme jednat naprosto férově a spravedlivě,“ uvedl Trump, vedle něhož na pódiu stál kromě jeho rodinných příslušníků také viceprezident Mike Pence, jeho někdejší rival v primárkách Chris Christie a později přispěchal např. i bývalý starosta New Yorku Rudi Giuliani.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Josef Provazník