Ministr vnitra Milan Chovanec, jeho kolegyně Helena Válková, elity státního zastupitelství Pavel Zeman a Lenka Bradáčová a policejní špičky v čele s Petrem Lessym. Ti všichni nyní mají velmi neklidné spaní kvůli rozsudku Nejvyššího soudu. Ten nedávno potvrdil svůj dřívější názor, že jako důkaz před soudem neobstojí samotné tvrzení policistů, kteří zasahovali na „místě činu“ bezprostředně po jeho spáchání, před oficiálním zahájením trestního stíhání.

Právě policejní hlídky, které na místo zločinu dorazí po jeho nahlášení jako první, přitom často od poškozených či pachatelů slyší zásadní informace, včetně klíčového doznání ke spáchání činu. Nejvyšší soud však ve svých rozsudcích opakovaně upozornil, že pachatel bez právního zástupce a často ještě v šoku ze spáchaného činu může být zkrácen na svých právech. Navíc poškozený či svědkové mohou být ve špatném stavu, což jejich výpověď rovněž znehodnocuje. Proto je prý na místě, aby jejich výpověď byla opakována v rámci řádného vyšetřování.

Jenže v praxi se často stává, že si účastníci svou výpověď rozmyslí. Existují i případy, kdy spáchání činu popře sám poškozený. Na základě tohoto názoru Nejvyššího soudu už musel být zrušen čtrnáctiletý trest ženě, která se pokusila ubodat svého otce. Poškozený bezprostředně po činu policistům čin popsal, později však odmítl svědčit proti své dceři a klíčovou výpověď z místa činu tak nebylo možné použít.

Policejní prezident Petr Lessy si nedovede představit, co tato změna přinese při vyšetřování zločinů, a proto si již domluvil schůzku s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem. Spolu by měli probrat, jak situaci řešit na základě současné legislativy. Ministryně spravedlnosti Helena Válková pak vážně mluví o tom, že je třeba změnit trestní řád tak, aby komplikace vyšetřování byla vyřešena. Novela by měla být provedena v rámci chystaného nového trestního řádu, který si Válková vytyčila jako jednu ze svých priorit.

„Ten musí zahrnout jak přípravné, tak následné soudní řízení. Myslím si tedy, že se to má v rámci nového trestního procesu zohlednit, aby bylo možné k těmto věcem (svědeckým výpovědím policistů) stoprocentně přihlédnout jako k relevantním důkazům,“ uvedla v neděli Válková pro deník Právo.

Podle státní zástupkyně Lenky Bradáčové tento problém existuje již řadu let, rozsudek Nejvyššího soudu jej však učinil neobyčejně akutním. Válková se však domnívá, že problém není natolik akutní, aby bylo nezbytné jej řešit okamžitě jednorázovou novelou. Smysluplnější prý bude, pokud bude součástí komplexní reformy trestního procesu, která by měla být předložena během dvou let.

„Určitě se k tomu sejdeme v té skupině, kde bude i doktorka Bradáčová a lidé z Nejvyššího soudu, a zvážíme, jestli je těch případů opravdu hodně. Pokud to bude v řádu desítek, tak samozřejmě zvážíme i novelu,“ uvedla ministryně Válková. Ta však připomněla, že problém je třeba vidět i z pohledu druhé strany. Policisté na místě by podle ní neměli mít absolutní moc nad osudem lidí.