Řecká vláda má tento měsíc splatit věřitelům celkem 5,5 miliardy eur. „A nikdo neví, odkud Řecko tyto prostředky bez další finanční injekce vezme,“ varuje například německý list Spiegel.

Potřebné peníze by měla vláda získat ze záchranného programu, na kterém se v srpnu dohodla s eurozónou a v rámci něhož může krachující Řecko dostat celkem až 86 miliard eur. Zahraniční věřitelé však pomoc uvolňují postupně, „výměnou“ za úspory.

Celý text je ZDE

Proti škrtům požadovaným věřiteli Řekové už měsíc protestují

Klíčová je reforma penzijního systému, který je teď podle ekonomů neudržitelný. Řecký kabinet dává na starobní důchody podstatně větší část tamního HDP, než je ve vyspělých zemích obvyklé. Kvůli vysoké nezaměstnanosti přitom do systému přispívá méně lidí než před krizí, zemi navíc trápí stárnutí populace.

Eurozóna proto vyžaduje, aby odvody na důchody vzrostly a samotné penze se snížily. V tomto roce by měla vláda na důchodech ušetřit 1,8 miliardy eur.

Řekové ovšem proti podobným škrtům už déle než měsíc protestují, vládní koalice má v parlamentu jen těsnou většinu, takže stále není jasné, zda se premiér Alexis Tsipras s věřiteli – na reformě, a tím pádem i na další půjčce – dohodne.

„Vzhledem k tomu, že příští tranši (neboli peníze z přislíbeného záchranného programu) dostaneme až ve chvíli, kdy věřitelé schválí dosavadní reformy, tu v březnu nebo v dubnu určité riziko stále je,“ varuje před nedostatkem peněz profesor ekonomie Nikos Hlepas z Národní a Kapodistriasovy univerzity v Aténách.

Čeští experti jsou prý zatím optimističtější. Březnové splátky by podle nich zvládlo Řecko i bez půjčky a do platební neschopnosti by se tamní vláda mohla dostat až v létě.

Vítězstvím pro řeckou vládu by bylo seškrtání aspoň části dluhu

MMF předpokládá, že zvláště eurozóna bude k Řecku vstřícnější. Největším vítězstvím by pro tamní vládu bylo seškrtání alespoň části jejího obřího dluhu, který se pohybuje okolo 180 procent tamního HDP.

Vládnoucí Syriza by si tak ve svém někdejším populistickém Soluňském programu, se kterým loni v lednu vyhrála volby, mohla odškrtnout teprve druhou splněnou položku. O odpis dluhu totiž usiluje dlouhodobě. „Předpokládám, že aby byla řecká ekonomika udržitelná, bylo by třeba škrtnout alespoň polovinu dluhu,“ myslí si řecký profesor Hlepas.

Německo odpis i jen části dluhu odmítalo. Ale uprchlická krize situaci mění

Zvláště Německo doteď podobnou úlevu důrazně odmítalo. „Uprchlická krize ale způsobila německým daňovým poplatníkům mnohem urgentnější starost, než je relativně abstraktní otázka, kdy Řecko splatí své dluhy,“ upozorňuje list Financial Times.

Pokud by Řecko zvládlo zadržovat proud uprchlíků, ocenilo by to nejvíce právě Německo, kam drtivá většina migrantů loni mířila. „V takovém případě by pro německou kancléřku Angelu Merkelovou bylo mnohem jednodušší vysvětlit svým voličům odpis řeckého dluhu. A ve chvíli, kdy by tento krok udělalo Německo, lze očekávat totéž i od zbytku řeckých věřitelů,“ předpokládá zahraniční komentátor Financial Times.

„O škrtnutí části řeckého dluhu je možné mluvit jen v případě, že se země pustí do bolestivé a dlouho odkládané reformy penzí,“ zdůrazňuje ekonom MMF Poul Rodney Thomsen. Jenom tak podle něj na podobný krok kývnou i další evropské země, které nyní vyplácejí mnohem nižší penze než v průměru Řecko. „Z toho důvodu bude nutný kompromis,“ dodává expert.