Po více než dvanácti letech vrazil klín do vztahů mezi Ruskem a Velkou Británií další útok na ruského agenta. V listopadu 2006 podlehl zraněním po otravě radioaktivním poloniem Alexander Litviněnko, který působil dlouhá léta jako agent KGB. V důsledku kritiky Putinova režimu a války v Čečensku však Rusko opustil a odjel do Velké Británie. Ani tam mocným ruským tajným službám neunikl a po necelých třech týdnech od útoků skonal za velkého zájmu médií a veřejnosti v nemocnici.

Před více než týdnem došlo na britské půdě k dalšímu podobnému útoku, jehož terčem se stal bývalý ruský agent. Stejně jako po útoku na začátku listopadu 2006, také nyní tento incident přispívá ke zhoršení vztahů mezi oběma zeměmi. Jak píše levicový britský deník Guardian, ministerská předsedkyně Theresa May plánuje přijmout celou řadu odvetných opatření s cílem dát ruské straně najevo, že Velká Británie na své půdě útoky proti obyvatelům nebude tolerovat.

Na chystané restrikce již reagovalo ústy mluvčí Marii Zacharovové také ruské ministerstvo zahraničí. „Velká Británie by neměla Rusku vyhrožovat,“ uvedla mluvčí s odkazem na nedávný projev prezidenta Vladimira Putina, který poprvé promluvil o ruských jaderných zbraních nové generace. Nezdá se však, že by na Mayovou udělala reakce Moskvy zvláštní dojem. Na dnešek ministerská předsedkyně svolala setkání Rady pro národní bezpečnost, kde chce předložit konkrétní návrhy na přijetí opatření proti Moskvě.

Velká Británie má pro přijetí konkrétních kroků plnou podporu od všech svých hlavních evropských partnerů i Spojených států. Mayová konkrétně uvedla, že hovořila o celé záležitosti s Donaldem Trumpem a ten s jejím postupem „beze zbytku souhlasí“. Její slova potvrdil i Bílý dům s tím, že se „oba vůdci dohodli na přijetí všech potřebných kroků proti těm, kteří používají tento typ zbraní a porušují tím mezinárodní normy“.

Mayovou dle deníku Guardian podpořil také francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian, který o celé záležitosti hovořil se svým protějškem Borisem Johnsonem. Shodné stanovisko potom zastává také Německo a Evropská unie. „Evropa by měla přijmout jednotný postoj. Je nesmírně důležitá ukázka viníkům, že evropské státy sdílí solidaritu. Jednoznačnou, neochvějnou a setrvalou,“ pronesl místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.

Mezi plánovaná opatření mohou dle Guardianu patřit další sankce, dočasný zákaz udělování víz ruským diplomatům a také možnost podání žaloby na britskou mutaci vysílání ruského zpravodajského kanálu Russia Today (RT). Britský mediální regulátor již naznačil podání žaloby, v důsledku které hrozí RT odebrání licence. Moskva již pohrozila, že v takovém případě odřízne od vysílání všechna britská média, která působí v Rusku.

Zatímco politici z Velké Británie, zemí Evropské unie i Ruska se předhánějí v siláckých výrocích, bývalý britský velvyslanec v Rusku Tony Brenton, který zde mimo jiné působil i v době otrávení agenta Litviněnka, nabádá ke střízlivějšímu hodnocení situace. Brenton sice na jedné straně volá po přísném potrestání pachatelů, ale zároveň varuje před snahou zahnat Rusko do kouta a způsobit tak zhoršení vzájemných diplomatických vztahů. „Z dlouhodobého hlediska pro řešení mezinárodních problémů Moskvu prostě potřebujeme.“

„Je nutné podniknout všechny kroky, aby se něco podobného neopakovalo a dát Rusku jasně najevo, že jeho konání je nepřípustné. Něco takového se totiž může stát zítra kdekoli v Evropě. Na druhou stranu je nutné se vyhnout dalšímu vystupňování konfrontace. Už nyní jsou vztahy mezi Západem a Ruskem mimořádně napjaté. Vyhnout se jaderné válce je to hlavní, co dlužíme příštím generacím. Je důležité hledat oblasti možné spolupráce s Ruskem a nikoli vyhledávat další třenice,“ uzavírá Brenton.

Lapidárně se dnes vyjádřil k celé kauze také publicista Erik Best na svém facebooku. „I kdyby se ukázal jakýkoliv, třeba i náhodný motiv otravy zběhlého špiona, velké množství lidí je nyní přesvědčeno, že tragédie odráží světovou realitu. Je to v p*deli,“ napsal Best, který tak parafrázoval citát slovenského prezidenta Kisky ve znění "Aj keby sa ukázal byť motív vraždy dvoch mladých ľudí akýkoľvek, aj keby
bol hoci aj nejaký náhodný, veľké množstvo ľudí je presvedčených, že táto tragédia v mnohom odráža všeobecnú slovenskú realitu."