Narůstá počet případů, kdy zdravotníci upozorňují, že mnoho lůžek a přístrojů slouží pacientům, kteří už dávno covid pozitivní nejsou. Jde většinou o nejtěžší případy, které jsou na umělé plicní ventilaci.

Nejčastěji se jedná o pacienty se závažnými infekcemi plic, s pneumotoraxem. „Jde například o selhání ledvin, výjimečně o mozkové příhody. Délka léčby může být několik dní, ale třeba také víc než jeden měsíc. Takové pacienty nemine dlouhá, náročná rekonvalescence,“ uvedl Právu Vladimír Šrámek, přednosta Anesteziologicko-resuscitační kliniky FN u sv. Anny v Brně.

S postcovidovým syndromem lékaři přicházejí do styku téměř denně. „Mluvím nejen o pacientech, kteří prošli těžkým průběhem nemoci a jejich stav vyžadoval intenzivní léčbu v nemocnici. Někteří pak měli naprosto lehký průběh, přesto ke mně přicházejí s těžkým postcovidovým syndromem,“ upozorňuje praktický lékař Rodion Schwarz, terapeut celostní medicíny a školitel lékařů a studentů.

• Celý text ZDE

Jde o nespecifické příznaky mimo rámec nemoci. „Z ničeho nic lidé trpí těžkou nevysvětlitelnou únavou, trávicími obtížemi, doznívajícími kašli, na které nic nezabírá, včetně antibiotik. Pacient jeden den uběhne pět kilometrů a druhý den má problém ujít pár set metrů k lékaři. Takové skoky vysvětlení nemají,“ popisuje lékař.

Projevy nazývané postcovidovým syndromem medicína často neumí vysvětlit. Vitaminy a antibiotika nepomáhají. „Jdou-li vysoké dávky vitaminů a minerálů rovnou do žíly, ještě například s postcovidovým odvarem z bylin, to možná jako jediné vždy zabírá,“ uzavírá lékař.