Právě sestřelení ruského letadla se stalo hlavním důvodem k výraznému ochlazení vztahů mezi oběma zeměmi. Vůdcové obou států nešetřili silnými slovy a chvílemi to vypadalo, že se válka slov změní ve skutečný válečný konflikt. V posledních týdnech však diplomaté obou zemí pracují na vzájemném sbližování. Před třemi týdny se Recep Erdogan podle Kremlu v dopise svému protějšku Vladimiru Putinovi za celý incident omluvil. Nyní v rozhovoru pro arabskou zpravodajskou televizi Al-Džazíra obvinil ze sestřelení letadla příznivce hnutí Gulen.

Turecká strana tvrdila, že ruské letadlo zasahující na syrských bojištích na několik vteřin vniklo do tureckého vzdušného prostoru. Rusko něco takového vehementně popíralo. Západní politici i NATO, jehož je Turecko vlivným členem, se tehdy postavili za Ankaru. Moskva v odvetě za sestřelení letadla vyhlásila embargo na dovoz tureckého zemědělského zboží a „doporučila“ turistům, aby nejezdili do tureckých letovisek. Ve výše zmíněném dopise Erdogan uvedl, že piloti, kteří letadlo sestřelili, jsou vyšetřováni, což také zopakoval ve včerejším rozhovoru.

„Piloti, kteří sestřelili ruské letadlo, již byli umístěni do vazby a jsou dotazováni na vazby s gulenisty. Je možné, že piloti svým rozhodnutím chtěli narušit vztahy mezi Tureckem a Ruskem,“ cituje Erdoganovo vyjádření turecký deník Daily Sabah. Před třemi týdny se přitom Erdogan ve svém dopise o napojení tureckých pilotů na hnutí Gulen nezmiňoval. To vzbuzuje dojem, že Erdogan včera zmínil vazby pilotů na hnutí Gulen pouze proto, že hodlá z opozičního subjektu udělat po neúspěšném puči obětního beránka zodpovědného za vše negativní, co se v zemi děje.

Erdoganova zmínka o pilotech napojených na opoziční hnutí Gulen tak fakticky potvrzuje jeho omluvu Putinovi a snahu Ankary o sblížení s Moskvou. Rusko tedy patrně nebude onou blíže nespecifikovanou zemí, která podle včerejšího vyjádření tureckého prezidenta byla zapojena do puče. Její jméno Erdogan záměrně nezmínil, ale pokud Spojené státy nevyhoví požadavku na vydání vůdce opozičního hnutí Gulen Fetullaha Gülena do rukou turecké spravedlnosti, mohl by pomstychtivý a občas také značně paranoidní turecký prezident ukázat prstem právě na Washington.

Jak Daily Sabah uvádí, doposud bylo kvůli obvinění z podílu na zorganizováni puče zadrženo téměř tři tisíce příslušníků turecké armády. „Figuruje mezi nimi 29 plukovníků a více než 40 generálů. Nejvyšší soudní orgán v zemi také nařídil zadržení přibližně stejného počtu soudců a státních zástupců, kteří mají být údajně napojeni na hnutí Gulen. Zadrženi byli také dva členové ústavního soudu, kteří byli obviněni přímo z účasti na pokusu o státní převrat, v jehož důsledku bylo zabito 161 lidí a dalších téměř 1500 bylo zraněno,“ uzavírá vlivný turecký deník.