„Daň z církevních restitucí by nejvíce dopadla na ty církve, kterým se vrací nejvíce majetku. No a mezi ně bude bezpochyby patřit i katolická církev, k níž má jeden z našich koaličních partnerů celkem blízko,“ podotkl Babiš s tím, že v celé věci jde o veřejné peníze. „A také o to, že Nečasova vláda prosadila z iniciativy Miroslava Kalouska církevní restituce brutální silou v podobě, jaká je sice výhodná pro církve, nápadně nevýhodná je ale pro daňové poplatníky. Ostatně i proto s nimi nesouhlasí většina lidí,“ dodal.

Jak je známo, církvím se v rámci restitucí vrací majetek za 75 miliard korun. „Za nevydaný majetek jim stát vyplatí během třiceti let 59 miliard korun, navýšených navíc o inflaci,“ sdělil také Babiš. A jak dodává, není to vše – neboť stát bude církvím sedmnáct let přispívat i na platy pro duchovní. „Celková hodnota církevních restitucí se tak může při stabilní roční dvouprocentní inflaci (dle fiskálního výhledu z listopadu 2011) vyšplhat až na neuvěřitelných 170 miliard korun,“ zmínil ministr financí. Vše tedy vnímá jako nebývalou státní štědrost. 

Původní text ZDE.

„Podle interní zprávy Českého statistického úřadu měla být cena za metr čtvereční zemědělské půdy stanovena na zhruba 14 korun, stát ji ale ohodnotil na 44 korun. Proč? Podobně i lesní pozemky: metr čtvereční by měl stát deset korun, stát však velkoryse zaplatí 27 korun. Celkové náhrady za majetek církví byly prodražené o 54 miliard Kč. Z jakého důvodu?“ ptá se Babiš.

Závěrem dodal, že sice souhlasí s principem vrátit církvím konfiskovaný majetek, ale ne v podobě supertunelu, jak jej prosadili Kalousek s Nečasem.

„Ostatně zrušení církevních restitucí měla ve svém programu i ČSSD, byla to vlajková loď její předvolební kampaně. Kvůli dohodě s KDU-ČSL ale nemohla to, co slibovala voličům, realizovat. Když teď vidím, jakým způsobem se majetek církvím vrací, někdy tedy i neoprávněně, tak nevidím důvod náhrady nezdanit. Proč by právě církve měly mít výjimku, když ostatní daně platí?“ uzavřel otázkou. Navrhované zdanění by podle něj přineslo částečnou kompenzaci zhruba ve výši 11 miliard.