Rozhovor V. Putina a J. Bidena proběhl cestou videokonference. Zaměřil se krom jiného na otázky spojené s realizací závěrů červnového rusko-amerického summitu v Ženevě. „Duch Ženevy“ je potřeba zachovat v přístupu k otázkám dvoustranných vztahů, k ujednáním, dosaženým na vrcholné úrovni, i jiným problémům ve vztazích mezi Ruskem a USA.
Musíte v posledních týdnech šetřit na jídle?Anketa
Prezidenti si v daném kontextu připomněli spojenectví svých zemí v letech Druhé světové války. Zdůraznili, že tehdejší oběti nesmí upadnout v zapomnění a samotné spojenectví musí být příkladem proto, jak rozvíjet vzájemné kontakty a spolupráci v dnešních podmínkách.
Rozhovor se zaměřil především na problematiku, spojenou s vnitroukrajinskou krizí a nedostatečným naplňováním Minských dohod z roku 2015 coby základu mírového urovnání, nemajícího alternativu. Prezident Ruska ilustroval konkrétními příklady destruktivní linii Kyjeva, zaměřenou na totální demontáž dohod a ujednání, dosažených v „normandském formátu“. Vyjádřil vážné znepokojení nad provokačními akcemi Kyjevu proti Donbasu.
Naproti tomu Joseph Biden akcentoval domnělou „hrozbu“, spojenou s redislokací ruských vojsk poblíž ukrajinských hranic a zmínil sankční kroky, jež by USA a jejich spojenci byli připraveni uplatnit v případě další eskalace situace.
Vladimír Putin obratem zdůraznil, že není namístě přenášet odpovědnost na Rusko, protože je to právě NATO, kdo podniká nebezpečné pokusy, jak si podmanit ukrajinské území, a hromadí vojenský potenciál u ruských hranic. Proto je tolik v ruském zájmu obdržet spolehlivé, právně zakotvené garance, že se NATO nebude rozšiřovat východním směrem, a ve státech, sousedících s Ruskem, nebudou rozmísťovány úderné zbraňové systémy útočné povahy. Oba lídři se dohodli uložit svým představitelům, aby k těmto senzitivním otázkám rozvinuli meritorní konzultace.
Debata o informační bezpečnosti podtrhla důležitý význam aktivního dialogu obou stran na dané téma. Strany jsou i nadále připraveny k praktické součinnosti v boji proti kybernetické kriminalitě v trestně-procesní a operativně-technickém směru.
Psali jsme:
Posouzena byla rovněž situace kolem společného akčního plánu k otázce íránského jaderného programu. Prezident RF zdůraznil nezbytnost jeho všestranného plnění v původně sjednaném rámci. Oba lídři vyjádřili naději, že vídeňské rozhovory k dané otázce počínaje koncem listopadu proběhnou v konstruktivním duchu a umožní dosáhnout řešení, přijatelných pro všechny zúčastněné strany.
Pokud jde o stav vzájemných vztahů, bylo konstatováno, že je i nadále neuspokojivý. Důsledkem jsou i těžkosti, které zažívají „osekaná“ diplomatická zastoupení obou zemí.
Vladimír Putin zdůraznil, že je způsobil kurz amerických úřadů, které začaly před pěti lety uplatňovat masivní restrikce, zákazy a masové výpovědi ruských diplomatů, což si vyžádalo zrcadlovou reakci. Z ruské strany padl návrh zrušit všechny restrikce činnosti diplomatických zastoupení, což by mohlo přispět i k normalizaci jiných aspektů dvoustranných vztahů.
Rusko a USA, vzhledem ke své mimořádné odpovědnosti za mír a bezpečnost, by měly i nadále rozvíjet dialog a nezbytné kontakty.
Celkový charakter rozhovoru byl otevřený a věcný.
PhDr. Josef Skála, CSc.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: .
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
