Středula hned na úvod tiskové konference před kamerami ČT prohlásil, že si za vyhlášením stávkové pohotovosti stojí.

„Včera jsem si vyslechl poměrně hodně o tom, jak je to nezodpovědné, ale je to zodpovědné velmi, protože vláda i přes naše výzvy, výzvy sociálních partnerů, nám tady předložila věci, u kterých jsme požadovali, aby se projednaly věci, které se připravují. To jsme požadovali od ledna letošního roku. A se sociálními partnery toto nikdo neprojednával, přestože máme pracovní týmy tripartity, přestože jsme součástí porady ekonomických ministrů. A ve čtvrtek jsme se dozvěděli, že to, co bylo přijato, se bude týkat především zaměstnanců. A v neděli jsme se dozvěděli, že o tom nebude debata,“ rozčiloval se Středula.

O konsolidačním balíčku se má podle něj vést diskuse, a to nejen ve Sněmovně, ale i s odbory, a výsledkem této diskuse mají být i zásadní změny konsolidačního balíčku, o kterých by odbory vládu rády přesvědčily. Případné kosmetické úpravy podle Středuly v žádném případě nestačí.

Po Středulovi si vzal slovo předseda OS Kovo Roman Ďurčo a oznámil, že ke stávkové pohotovosti se přidávají i odboráři ze Škody Auto a další subjekty, takže už jde o sílu přesahující sto tisíc lidí. „Pevně věřím, že se nám podaří zvrátit jak konsolidační balíček, tak důchodovou reformu,“ oznámil svůj záměr. Sociální dialog podle něj neprobíhá. „Všichni ministři by si měli uvědomit, jak se lidem žije a že tady máme inflaci a že to nejvíc dopadá na ty zaměstnance,“ hřímal Ďurčo.

Teprve odpor ke konsolidačnímu balíčku a k důchodové reformě podle něj odboráře opravdu sjednotil.

Poté si znovu vzal slovo Středula a vytáhl modelový příklad rodiny, kde každý z rodičů vydělává 42 tisíc korun hrubého a mají jedno dítě. Podle Středuly tato rodina přijde o 17 až 20 procent svých příjmů. Pokud budou oba tito rodiče pracovat ve státní správě, pak bude ve Středulově příkladu kupní síla této rodiny snížena o 178 tisíc korun. Pokud budou pracovat v soukromém sektoru, pak to bude podle modelu odborářů o necelých 153 tisíc korun.

Poté dal Středula jasně najevo, že za odbory bude požadovat i zvýšení minimální mzdy a zavedení standardů EU v kolektivním vyjednávání.

„My jsme připraveni jednat, ale brání nám v tom to, že někdo je zaseklý, nechce uznat, že to třeba nastavil špatně a nechce nic měnit,“ prohlásil Středula.

Po něm si vzal slovo Fassmann, který konstatoval, že na konci loňského roku už byla průměrná mzda na úrovni 44 tisíc korun a odbory proto každému z rodičů v modelovém příkladu dali 42 tisíc.

„Toto je sedmá reforma veřejných financí, co si pamatuju. Už jsem starší člověk. A vždycky jsme napadáni, že si vybíráme nějakou specifickou skupinu, jako třeba postižené a podobně, takže teď jsme se rozhodli, že se podíváme na tzv. normální rodinu,“ pravil Fassmann.

Hned zdůraznil, že na tuto rodinu, dejme tomu Novákových, dopadne zdražení všeho zboží, které je dnes v desetiprocentní sazbě DPH a přesunem do vyšší sazby DPH automaticky zdraží. Fassmann o tom nepochybuje.

„Co tam je? Jsou tam nejzákladnější životní potřeby jako teplo, teplá voda, vodné, stočné, osobní doprava, ubytovací služby, a to včetně závodního stravování a podobně,“ jak se vypočítávat odborářský ekonom. Toto zvýšení cen u alkoholu, cigaret a nafty, což vláda také plánuje, povede podle Fassmanna k tomu, že inflace fakticky nebude 2,5 procenta, jak odhaduje ČNB, ale 6 procent.

Další zásadní věcí podle něj bude, že zaměstnanci opět zaplatí více na nemocenském pojištění. V modelovém příkladu rodiny Novákových to bude 6 tisíc korun.

K tomu všemu se rodině Novákových zvedne daň z nemovitosti, přijde o část příspěvku na stavební spoření, tady taková rodina ztratí tři tisíce korun, tisíc korun za každého člena rodiny. „A pokud má malé dítě, tak tam ještě vypadne daňové zvýhodnění školkovného a to je přes 30 tisíc,“ poznamenal Fassmann.

„Je ostudou, že toto musíme dělat my. Proč nepočítala vláda u svých opatření i inflaci. Ptejte se jí, proč to není. Tohle už je sedmá reforma veřejných financí a vždycky se to udělalo. A tahle vláda to nedělá. Ptejte se proč,“ žádal novináře Fassmann. „Ptejte se jich, proč vás zásobují svýma polopravdama o tom, že se zítra zhroutí české veřejné finance a Česká republika přijde na buben. Ptejte se,“ žádal znovu.

Jedním dechem doplňoval, že z hlediska ratingových agentur je Česko na úrovni bohatého Kataru, takže není důvod vytvářet tu prostředí hrozící krize. Tak to vidí odborářský ekonom. „Komu to prospívá? A co dělá ministr financí (Zbyněk Stanjura z ODS), který jen kouká na to, jak mu nevychází rozpočet, který naplánoval? Jaká udělal opatření proti daňovým únikům? Ptejte se ho? On si naplánoval, že z té mimořádné daně, kterou zavedl dostane 100 miliard, ale bude to s bídou 30. Ptejte se jich, jak je to možné,“ žádal Fassmann, než se rozloučil.