Kapsch minulý týden oznámil, že za podmínek vypsaného tendru na provoz mýtného systému po roce 2019, kdy vyprší smlouva s ním, by náklady na provoz současného systému klesly z 1,5 miliardy Kč pod jednu miliardu korun ročně. Podle něho se nákladovost na provoz snižuje požadavkem na nižší počet distribučních míst ze současných 250 na polovinu, dále zrušením bonusu za úspěšnost výběru a také zavedením placení tzv. dissagia (poplatek za platbu kartou) mimo provozovatele mýtného systému.

Ťok podle svých slov vyzval generálního ředitele českého Kapsche Karla Feixe k jednání. „Vyjdeme firmě Kapsch vstříc ve všech požadavcích na úspory, například co do počtu obslužných míst. Doufám, že zareagují pozitivně. Do konce provozu mají rok a půl, tak by mohli ušetřit 750 milionů korun nebo i víc,“ uvedl ministr s tím, že uspořené prostředky by stát mohl použít na opravy silnic II. a III. třídy.

„Pokud by se měly podmínky nového tendru aplikovat na současný provoz systému, je potřeba, aby stát začal jednat o změně technických podmínek obsažených v zadání tendru z roku 2005, kterými se Kapsch musí i po prodloužení provozu pod vysokými sankcemi řídit. Při vyjednávání dodatků k mýtným smlouvám v roce 2016 nebylo podle právního názoru ministerstva dopravy možné měnit technické podmínky tendru z roku 2005 (porušení zákona),“ reagoval Feix. Podle něj je paradoxní, že MD nestíhá vypsat tendr na provozování současného systému během 21 měsíců, ale zásadní změny původního kontraktu je připraveno projednat do Velikonoc.

Ministr předminulý týden při otevírání obálek s nabídkami uvedl, že tři ze čtyř nabídek byly výrazně pod odhadovanou cenou 29 miliard korun po dobu deseti let. Mají se pohybovat mezi deseti a 15 miliardami korun. Částka 15 miliard, tedy 1,5 miliardy Kč ročně, odpovídá nákladovosti kolem 15 procent. Kapsch kontroval, že při podmínkách tendru by nákladovost současného systému klesla z 15 na 8,6 procenta. Všechny čtyři nabídky preferují satelitní systém výběru před původním mikrovlnným prostřednictvím mýtných bran, což dokazuje, že podmínky tendru nebyly technologicky neutrální a že preferovaly satelitní řešení. Současně plně funkční systém v hodnotě několika miliard tak skončí zřejmě ve šrotu, pokud ministerstvo nakonec nevypíše výběrové řízení jen na provoz původního systému.