Zdá-li se, že letos byl počet účastníků o něco menší, je to pravda. Nezapříčinila to ale ani tak bezpečnostní situace a „blbá nálada“, ale skutečnost, že akce se dříve vždy konala na začátku dostihové sezóny, tedy koncem dubna. Letos mimořádně o prázdninách – a to bylo vidět. Řada šlechticů a šlechtičen je prostě na dovolené – od francouzského Cannes přes Monte Carlo až třeba po karibské ostrovy, Mauritius či Polynésii. A tak se na karlovarském závodišti sešlo něco přes stovku hostů a na bálech a plesech takové dvě stovky, což je zhruba o polovinu méně než v tradičních jarních dnech.

Dřevěný koníček

Každý ročník je zdůrazňován vřelý vztah mezi laickými návštěvníky dostihů a šlechtou. To potvrzuje i hlavní organizátor celé akce Oron Kartener. Lidé s modrou krví nejsou jen z Evropy. Nechyběli ani Američané, Korejci a další. Je však pravdou, že tentokrát se příliš vzácných nálevníků nevypravilo mezi „dělný lid“, který sázel na dostihové koně dvaceti- nebo padesátikoruny. Vysvětlení je nasnadě – vzrůstající nebezpečí covidu. A tak šlechta raději zůstávala na hlavní tribuně ve společnosti drahého šampaňského a pak ještě kolem nabídky na vybrané delikatesy, které byly samozřejmě striktně odděleny od veřejnosti a hlídány bezpečnostní agenturou, aby si mohli hosté typu „von“ či „graf“ nerušeně pochutnávat. Co snesli s benevolencí jejich vlastní, bylo fotografování běžnými smrtelníky.

Každoročně – tedy s výjimkou covidu – je na programu dostih bujné bujaré mladé šlechtické krve, která nikoliv vsedne do sedel, ale zmáčkne nohami a hýžděmi dřevěné koníky a ve cvalu přeskočí malou překážku. I když této pro sraz typické akci nepřálo zrovna počasí a pršelo jak z konve, nedošlo k žádným pádným a zdravotním problémům a po stovce metrů závod skončil. Vítězství připadlo jednomu z mladších účastníků, zhruba třicetiletému švédskému šlechtici.

Budoucnost aristokracie:

Tradiční klobouky

Přehlídka klobouků je další zajímavost této tradiční akce, která začala v Karlových Varech už nedlouho po sametové revoluci a stala se tradičním místem setkávání smetánky, a dokonce prý i přeskočila slovutné dostihové závodiště v lázeňském německém Baden Badenu.

Dámy si na své klobouky „naplácají“ co nejvíce – letos nechyběla například malá zahrádka s motýli nebo velké hnízdo růžových plameňáků. Jednou z finalistek se stala šlechtična s ruským původem Natasja Tereshenko s kytičkovaným klóbrcem, což mnozí návštěvníci, kteří sledovali z dostatečné vzdálenosti producírování se modré krve, ohodnotili jedním slovem, „zpolitizované“.

Komorní, ale…

Místních „Karlovaráků“ také nedorazilo obvyklé množství, takže se ze setkání šlechty stala spíše komorní akce. To ovšem nezkazilo náladu elitám s „modrou krví“, pro něž bujaré večírky pokračovaly další dny, šampaňské teklo proudem, kaviáru bylo nevídaně a sem tam se prý uzavřely i docela zajímavé obchody, jak tu a tam někdo utrousil.

O probíhající klasické rovinné dostihy se z hostů zase až tak moc vzácných hostů nezajímalo. Neměly pro ně až tak velký mezinárodní přesah a sázky se nemohly točit ve statisících. Což zase v karlovarských kasinech bylo nikoliv jen možné, ale i vítané.