Největším obhájcem je současný ministr Daniel Ťok (ANO), který sice s podmínkami tendru, který prosadila vládní ČSSD, nesouhlasí, ale bránit ho bude až do smrti, anebo až do složení vlády ANO a ČSSD? Čeká se na ÚOHS, který by měl probíhající výběrové řízení zrušit. To je maximum informací, které se již dostaly na veřejnost a které, jak již bylo řečeno, stejně nikoho moc nezajímají. Vyhozené miliardy se tak prostě stávají asi běžnou součástí dneška. A to navzdory tomu, že současná vláda premiéra Babiše si na veřejnosti získala kladné body právě tvrdou kritikou, jak nehospodárně se politici chovají.

Výběrové mýtné řízení a konkrétně plánované rozšíření zpoplatněných komunikací kritizují Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora, Česmad Bohemia, Asociace krajů, odbory a zhruba 400 starostů dotčených obcí. Podle nich jde o nekoncepční krok, který zatíží drobné podnikatele a povede k objíždění zpoplatněných úseků.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj nedávno zamítl rozklad ministerstva dopravy na zrušení předběžného opatření, kterým antimonopolní úřad zakázal resortu podepsat smlouvu s případným vítězem tendru na systém vybírání mýtného. ÚOHS v současnosti pokračuje v zahájených řízeních, která jsou už tři. Posledním, kdo podal na ÚOHS stížnost, je společnost Kapsch. Firma si mimo jiné stěžovala, že podmínky tendru nahrávají satelitní technologii.

Mýtné v Česku vybírá elektronicky od roku 2007 prostřednictvím systému mikrovlnných mýtných bran firma Kapsch. Nyní tvoří zpoplatněnou síť více než 1400 kilometrů dálnic a silnic první třídy. Za deset let se na mýtném vybralo 77,5 miliardy korun.

V jednoznačné shodě se do tendru a ministra Ťoka pustila i předchozí trojice ministrů dopravy. V nedělních otázkách Václava Moravce například Antonín Prachař. Působil za ANO v čele ministerstva dopravy od ledna do listopadu 2014 ve vládě Bohuslava Sobotky.

V debatě například vůbec nerozuměl velké spokojenosti ministra Ťoka, když se radoval, že už při otvírání obálek s nabídkami zájemců o české mýto se ukázalo, že mýto lze vybírat levněji. „Já nevím, jestli takovýto tendr je důležitý k tomu, abychom zjistili reálnou cenu, ta se dá zjistit jinak. No a teď říkají Kapschi: Vy slevte. Jako z byznysu - proč bych to dělal? Mám nějaký dodatek, mám nějakou smlouvu, a proč bych to teď měl dělat? To jste nevěděli na samém začátku, jaké podmínky budou? Patrně nevěděli, když jsme to zadávali v sobotu a podepisovali v neděli, že jo?“ prohlásil exministr Prachař v debatě, které se mimochodem ministr Ťok odmítl zúčastnit.

Prachař se také pozastavil nad současnou možností vyhodit stávající tendr do šrotu. „My tady máme majetek státu v hodnotě více než 7 miliard. Primárně bychom měli samozřejmě využívat majetek státu. I Nejvyšší kontrolní úřad říká, že v zadání tendru tak, jak je dneska, s rozšířením o 900 kilometrů, není zajištěné primárně využívání majetku státu. To znamená, že tendr nereaguje ani na zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu, je tedy opravdu v pořádku?“ ptal se v České televizi Antonín Prachař.

V kritice současného tendru na mýto pokračoval i v souvislosti se současnou plně funkční technologií na výběr mýta i případným nevybíráním mýta na nově zpoplatněných silnicích. „Je otázka, jestli tendr musí být v takovém rozsahu, což kritizují samozřejmě profesní sdružení, Hospodářská komora, ČESMAD Bohemia. Dokonce psaly i dopis premiérovi v roce 2016, aby učinil opatření, aby ten rozsah kilometrů nebyl takový. Pan ministr Ťok nyní také říká, že zavede nulové mýto. Toto se nemusí líbit kontrolnímu úřadu, protože my postavíme technologii za náklady, ale nebudeme na ní nic vybírat. To je prostě úplně mimo. Takže rozsah nového tendru by se měl spíš specifikovat na úplné zavedení evropské služby elektronického mýta, nediskriminační otevření celého našeho systému pro různé poskytovatele, které splní podmínky nařízení 750 a v tom okamžiku potřebujeme už jenom organizaci, která to bude se státem spravovat,“ nebral si servítky Antonín Prachař.

Podobně kritický byl také druhý diskutující v nedělní debatě Václava Moravce Petr Moos, rovněž bývalý ministr dopravy a bývalý děkan Fakulty dopravní ČVUT. Ministrem byl v první polovině roku 1998 v prozatímní vládě Josefa Tošovského.

„Exministr dopravy Prachař má pravdu. Jak by to bylo jednoduché, kdybychom měli skutečně členění, které Evropská komise doporučuje. To jest výběrčího, poskytovatele mýtných dat, uživatele silniční sítě a ještě by tady bylo jedno těleso, a to by byl regulátor celého toho procesu a všechno by krásně fungovalo. Nevím, proč tak nešťastně vláda své rozhodnutí o tom, jak se mýtný systém má tendrovat, vydala. Pan ministr Ťok je ve velmi svízelné situaci. Protože na jedné straně tady existují jednak směrnice evropská z roku 2004 a jednak rozhodnutí Evropské unie z roku 2009, číslo 750, které ukládá, jak by ten mýtný systém, respektive, jak by výběrčí mýta a poskytovatel mýtných dat měli vypadat. Ale vláda se usnesla a panu ministrovi uložila, že má udělat tendr na provozovatele mýta. Čili nikoliv na výběrčího mýta či poskytovatele mýtných dat. Prostě úplně mimo formu, kterou směrnice Evropské unie stanovují. A prosím, tady vysloveně se jedná o obor, kde si nemůžeme dělat, co chceme. Protože doprava je panevropská, nebo prostě globální a jestliže my budeme mít tady jiný mýtný systém, než mají kdekoliv jinde, tak budeme pro výsměch. No takhle to bohužel je,“ podpořil v debatě Prachaře Petr Moos. Oba dva se také shodli na tom, že lepší by bylo zřejmě výběrové řízení zrušit a vypsat nové.

A do třetice se kriticky k tendru vyjadřuje také exministr dopravy Zdeněk Žák, bývalý náměstek ministra dopravy a bývalý generální inspektor Českých drah (později Drážní inspekce). Od července 2013 do ledna 2014 byl ministrem dopravy ve vládě Jiřího Rusnoka. Ten již před nedávnem prohlásil, že o účelnosti současného výběrového řízení na provoz mýta má velké pochybnosti. A že po určení vítěze se stát zbaví vlastního funkčního zařízení, které navíc v posledních letech inovoval za několik set milionů. „Ťokovo vyjádření, že se mikrovlnný systém nějak možná využije, je více k smíchu než k zamyšlení. Jen v Česku se může stát, že politici tak dlouho lobbují za komerční firmy v pozadí, až se spustí výběrové řízení, které povede k vyhození již jednou daňovými poplatníky zaplaceného mýtného systému. Jistě, dokážu pochopit averzi Ťoka a dalších politiků ke stávajícímu provozovateli Kapsch, který si v minulosti uměl tvrdě obhájit vlastní zájmy. Ale nemůžeme přece s vaničkou vylívat i dítě. Ve snaze zkomplikovat Rakušanům obhajobu provozu mýta pro další desetiletku provedli politici takovou zhůvěřilost s neekonomickým rozšiřováním mýta a celým tendrem, že lze očekávat smršť trestních oznámení. Ťok už veřejně přiznává, že 900 kilometrů jedniček je v zadání tendru z politických důvodů a nemá to ani ekonomický, ani regulatorní smysl. Kdyby se soutěžil nový provozovatel pro stávající státní mýto, mohla by veřejnost jednoduše porovnat, o kolik levněji by to konkurenční firmy nabídly. Ťokův tendr ale přinese úplně nový systém, výstavbu a implementaci, další zvýšené provozní náklady,“ kritizuje výběrové řízení exministr dopravy Zdeněk Žák.

Trojice exministrů dopravy mají na zadané výběrové řízení podobně kritický názor. Bylo vypsáno špatně již od samého začátku. Jak i sám Ťok přiznává některé podmínky, byly do tendru vepsány z politických důvodů. Dnes už zřejmě sám neví, jak z celé šlamastiky vybruslit. Dogmaticky trvá na svém, možná z politických důvodů. Možná i proto jeho „životnost“ je daleko vyšší než u trojice předchozích ministrů dopravy, kteří současné výběrové řízení tvrdě kritizují.