Nedosti na tom, že od 1. ledna 2024 zdraží všechny velké obchodní řetězce potraviny. Sice slíbily premiéru Petru Fialovi i ministru zemědělství Marku Výbornému, že zlevní potraviny v rozsahu snížené DPH, ale po přijetí konsolidačního balíčku obrátily a tvrdí, že místo zlevnění musejí zdražit. Zdůvodňují to změnami, které přináší vládní konsolidační balíček. Lidé tedy budou muset při nákupu potravin sáhnout hlouběji do peněženek, neboť ceny by se v příštím roce měly podle vyjádření řetězců zvednout o pět až deset procent.

Když se k tomu přidá, že v důsledku konsolidačního balíčku přijdou zaměstnanci na výplatě o více než tři tisíce korun ročně, je až úsměvné, jak se předseda vlády podivuje nad „blbou náladou“, k níž podle něj lidé nemají důvod. Zatímco zdražování potravin je veřejně probíráno za vydatné snahy členů vlády svalit vinu jednoznačně na řetězce a sebe z toho kompletně vyvinit, na okraji pozornosti zůstává negativní dopad konsolidačního balíčku na příjem zaměstnanců v příštím roce. Milionům lidí v něm totiž klesne čistá výplata.

Stabilizuje se inflace, ale klesne čistá mzda

Je to dáno tím, že od 1. ledna přibude zaměstnancům nová daň, neboť budou platit nemocenské pojistné ve výši 0,6 procenta z hrubé mzdy. „Vyjdu z následujícího předpokladu. V příštím roce vzroste průměrná hrubá nominální měsíční mzda o šest procent a absolutně na 46 050 Kč. Dopad vyššího nemocenského pojistného znamená dopad do čisté mzdy 279 Kč. Poměr vyšší nemocenské na čisté mzdě je tak cca 0,7 procenta. A to podle mě není až tak velký zásah do čistých příjmů ‚průměrné‘ domácnosti. Nepříjemné to samozřejmě je,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Miroslav Novák, analytik společnosti AKCENTA CZ poskytující finanční služby.

Nepříjemnost „ztráty“ téměř tří a půl tisíce korun za rok ještě zvyšuje neblahý ekonomický vývoj. „Po předchozích dvou letech velmi vysoké inflace se zároveň jedná o další negativní dopad na reálné příjmy domácností. A ten efekt vnímaný částí domácností tak pravděpodobně bude rovněž negativní v tom smyslu ‚když už se alespoň stabilizovala inflace, tak mám pro změnu nižší čistou mzdu kvůli nemocenské‘. Další negativní dopad balíčku pocítí především rodiny s dětmi – zpřísnění slevy na manželku/manžela, zrušení školkovného či plenky a kojenecká voda zařazené v základní sazbě DPH,“ upozorňuje ekonom.

Je třeba brát v úvahu také růst ceny energií

Ani hlavní ekonom Banky CREDITAS Petr Dufek nad snížením čisté mzdy každého zaměstnance jen tak nemávne rukou. „Opticky jde o malou částku, avšak v kontextu dalších opatření bude znamenat vyšší náklady – v tomto případě daně – pro obyvatele. Je třeba brát všechna opatření dohromady, a to už nepochybně cítit bude. Zvlášť pokud vezmeme v úvahu i růst regulované ceny energií, daní z nemovitostí a tak dále,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz Petr Dufek další položky, jichž se bude zdražení týkat.

Tento nominální pokles bude ihned viditelný na výplatnici, ale zdaleka nebude až tak citelným zásahem do životní úrovně zaměstnanců jako pokles reálných mezd v končícím roce. „Pokles reálných mezd za první tři čtvrtletí letošního roku činí 3,4 procenta. Údaje za 4. čtvrtletí ještě nemáme, ale očekávám, že průměrná nominální mzda poroste meziročně o 7,5 procenta a index spotřebitelských cen (CPI) o 7,7 procenta, takže ani ve 4. čtvrtletí se růst mezd reálně do plusu nedostane a budeme si muset počkat až na příští rok,“ avizuje Miroslav Novák.

Reálné mzdy klesají už osm čtvrtletí v řadě

Zdůrazňuje ovšem, že reálný pokles mezd je nutné vidět optikou i předchozího roku. „V roce 2022 poklesly reálně mzdy o 8,5 procenta! Právě setrvalý pokles reálných mezd – již osm čtvrtletí v řadě – je hlavním důvodem toho, proč v posledních dvou letech tak extrémně propadla spotřeba domácností a proč je Česká republika jedinou zemí Evropské unie, kde se ještě HDP ve stálých cenách nevrátil na úrovně výstupu před pandemií, tedy 4. čtvrtletí 2019,“ konstatuje analytik.