Podle návrhu by stát mohl příští rok hospodařit s příjmy 1,749 bilionu korun a výdaji 2,019 bilionu. Schodek by činil 270 miliard. Pro letošek počítá vláda s deficitem o 60 miliard vyšším. Rozpočet na rok 2023 ale nezahrnuje ještě výdaje na úsporný tarif a další kroky či příjmy ze zamýšlené daně z neočekávaných zisků. Kabinet by měl zákon o rozpočtu začít projednávat ve středu.

Odboroví předáci a zástupci zaměstnavatelů požadovali před několika týdny svolání mimořádné tripartity kvůli růstu cen energií a podpoře firem. Jednání se neuskutečnilo. Debata o možných krocích ke zmírnění dopadů ruské invaze a energetické krize se povede dnes.

Vláda v pondělí rozhodla o zastropování cen energií. Ministerstvo průmyslu v podkladech pro tripartitní jednání pak uvádí, že analyzuje možnosti podpory v takzvaném dočasném krizovém rámci EU. Členské státy tak mohou firmám poskytovat různou pomoc, pokud si ji nechají předem schválit Evropskou komisí. Resort průmyslu podle podkladů zvažuje záruky za úvěry jako za covidu. Odbory a zaměstnavatelé vládu kritizují za to, že se chystá krizový rámec využít až půl roku po jeho přijetí. Ministerstvo jako další plánovaná opatření jmenuje urychlení povolovacího procesu instalování obnovitelných zdrojů, půjčku obchodníkům s energiemi či dotace pět miliard korun z Národního plánu obnovy na nahrazení výrobních technologií, kde se využívají fosilní paliva a materiály.

Tripartita by měla jednat také o přípravě dopravních staveb za víc než 300 milionů korun či o plánu restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje na další dva roky.