I přes nepříznivé počasí se jí zúčastnilo několik desítek lidí. Mnozí přijeli i ze vzdálenějšího okolí, dokonce i z Plzně.

Symbolická symbolika

„Náš termín byl vybrán symbolicky. Vybrali jsme jej stejně symbolicky jako vláda, ale i náš současný prezident, který když si připomínáme 85 let od vyhlášení protektorátu Čechy a Morava, období, tvořící jednu z nejtemnějších kapitol české historie, nestoudným činem v podobě odvezení korunovačního kříže do německých Drážďan. Tím vyvolal oprávněnou vlnu nevole našich občanů. Scházíme se v den, kdy byla založena organizace NATO, která, ač o sobě prohlašuje, že je obranným paktem, nikdy nebyl a opak je pravdou. Byl to právě vojenský pakt NATO, kdy po pádu železné opony v Evropě ukázal své imperialistické choutky a dne 14. března 1999 bylo zahájeno bombardování Jugoslávie. NATO poprvé ve své historii zaútočilo na suverénní stát bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN. Podle údajů NATO zde bylo svrženo 28 000 bomb včetně kazetových a bylo také použito množství munice, obsahující ochuzený uran. Připomínáme si 25 let od vstupu do NATO, samozřejmě bez referenda a jakéhokoliv dotázání na veřejné mínění lidí, kteří v naší zemi žijí,“ uvedl jeden z nejmladších organizátorů akce, účastník letošního Setkání mládeže v Soči sedmnáctiletý Richard Štěpán.

Jsme póvl (?)

Europoslanec, generál v záloze a bývalý velitel klatovské posádky Hynek Blažko uvedl: „V současné době se nemohu smířit s tím, aby někdo vyvolával válečnou hysterii, která by měla vyústit ve válku – když se tu člověk rozhlédne, tak je tu kus historie, takže toto všechno zanikne. Nebudeme mít ani následovníků, ani nikoho dalšího. Jakmile dojde k tomu, že se použijí zbraně hromadného ničení, znamená to konec světa. Přeživší budou závidět těm, kteří odešli. Co se týká našeho členství v NATO. Bylo několik událostí, kterých se naše armáda zúčastnila. První byla válka v Iráku, kde jsme posílali kontingent chemiků, kteří měli potvrdit nebo vyvrátit, že jsou tam chemické zbraně. Nic takového se nepotvrdilo. Druhá věc – Afghánistán. Naprosto ostudná záležitost, kdy během dvou dnů v podstatě NATO vyklidilo pozice. Nechalo tam vše, co tam mělo a bylo rádo, že odtamtud odešlo. Chtěl bych slyšet maminky kluků, kteří tam padli. Proč? Kdo nepřišel o svého syna, nikdy nepochopí, jaká je to strašlivá tragédie, kdy si to člověk nese celý život.“

„Je hezké, že se vládě posílají petice, ale jak jste mohli všichni pochopit, oni si z toho nic nedělají. Byly obrovské demonstrace a nic, naprostá nula. Občan pro ně není nikdo. My je prostě nezajímáme. Zajímáme je jen potud, pokud z nás mají ždímat daně,“ uvedl Blaško.

„Tak,“ bylo slyšet hlas postarší ženy. „Správně.“

„Poplatky za všechno, co činíme. Obávám se, že toto bude s odezvou. Je složité z EU i NATO odejít, ale kdo nic nedělá, nic nezkazí. Je potřeba ukázat, že s některými věcmi nesouhlasíme. Jediná dobrá věc je, že v NATO je právo veta. Když jeden stát řekne že ne, tak ty ostatní to musí respektovat. Jak vidno, náš „milovaný“ pan prezident lobbuje za to, aby právo veta bylo zrušeno a věci se řešily kvalifikovanou většinou. Je to konec naší státnosti. Konec naší státnosti je i v přijetí eura.“

Postěžoval si pak na malou účast a uvedl: „Mělo by nás být tisíckrát víc, abychom ukázali, jak to myslíme.“

„Kdyby bylo něco z Ameriky, tak by tam bylo lidí dost,“ glosovala toto paní v důchodu.

„Zachovejte si zdravý rozum,“ vzkázal všem generál, Blaško.

Do černa! Smutek!

Eva Novotná, z občanského hnutí Ne základnám, která je též autorem petice proti Logistickému centru AČR a potřebě jejího využití členských států NATO v Líních u Plzně, uvedla: „Den 12.3. by měl být zapsán v kalendáři černým písmem. Občané by měli chodit ve smutku a na budovách by měly viset černé prapory. To byl den, kdy nás vstoupili do NATO. Někteří tento den oslavují, jako ti na Pražském hradě a rozdávají nejvyšší státní vyznamenání. Za co, ptám se? Nejspíš to bude ten dvojí válečný metr. Prezident Putin je považován za válečného zločince, ale americký prezident George Bush ani další z řady prezidentů té země, například Bill Clinton, nikoliv. O rozšiřování NATO směrem na východ bylo napsáno mnohé. Kdo že je tady válečnou hrozbou?“

A pokračovala: „Bez vydatné pomoci médií nelze rozpoutat válečný konflikt, zabíjení ani vraždy. Bez politiků nelze tyto zločiny a vraždy realizovat. Někdy toto označují za udržení nebo nastolení demokracie. Znevážit parlamentní systém, udělat z něho cár papíru, stejně jako udělat z Ústavy České republiky kus toaletního papíru nemůže prodavač ani řidič autobusu nebo kterýkoliv občan státu, který nesedí v lavici Poslanecké sněmovny.“

Bio v tomto případě rozhodně není eko

„Dvanáct dní od vstupu České republiky do NATO nastalo s naším souhlasem bombardování Jugoslávie. Jednání NATO bylo válečným zločinem. Materiální škody přesáhly 100 miliard dolarů. Na Jugoslávii bylo vypáleno přes 3000 řízených střel. Celkem bylo shozeno přes 15 tun ochuzeného uranu a poté se země stala lídrem rakovinotvorných onemocnění v Evropě. Při útocích zemřelo až 4 000 lidí, zraněno jich bylo 12 000. Dvě třetiny všech obětí byli civilisté. Za prvních deset let po operaci NATO zemřelo na území bývalé Jugoslávie na rakovinu 10 000 až 18 000 lidí. Je nezpochybnitelné, že NATO spáchalo válečný zločin s naší účastí. Nebylo by konečně na čase vystoupit z té zločinecké organizace? Oběti v Jugoslávii jsou jen zlomkem dalších obětí organizace, která není ani omylem mírová. Pro NATO je nejdůležitější výroba a obchod se zbraněmi a municí. A jaderné zbraně nejsou tou nejhorší hrozbou. Připomínám biolaboratoře. Raději nedomýšlet. Zákaz biologických zbraní? Nenechte se vysmát….“ uvedla Eva Novotná.

„Viděli jste záběry ze Španělského sálu u příležitosti oslav NATO? Kdo svojí přítomností toleruje válečné zločiny, spáchané tímto uskupením? Znáte otázky, které zde při oslavě NATO byly položeny zástupcům politických stran, které by měly zastupovat občany České republiky. A jak strany hlasovaly? Otázka číslo 1 – posílilo NATO v devadesátých letech bezpečnost ČR? Všichni hlasovali ano. Otázka číslo 2 – má ČR zůstat členem Aliance do budoucna? SPD se zdrželo, ostatní hlasovaly ano. Otázka číslo tři – jste pro to, aby Česká republika stabilně vydávala 2 procenta svého HDP na obranu? Nevím tedy, čemu říkají obrana. SPD se zdrželo, ostatní hlasovaly ano. Otázka číslo 4 – jste pro pokračováním vojenské pomoci Ukrajině Českou republikou? SPD proti, ostatní ano. Poslední, pátá otázka – jste stoupenci toho, aby se Ukrajina stala členem NATO? ANO se zdrželo, SPD proti, pětikoalice hlasovala ano. Tak si to pamatujte do příštích voleb,“ popsala situaci mírová aktivistka.

„Víte, jak si NATO připomnělo začátek druhé světové války 1. 9.? Nebo akci Barbarossa 22. 6.? A konec druhé světové války 8. 5. na našem území? Byla to vojenské cvičení. K projednání odstoupení z NATO je třeba podpisu 40 poslanců. Přijme naši výzvu SPD? Ta jich má 20. Seženou u ANO zbývající podpisy?“

Skupina kolemjdoucí omladiny si zapískala a vysmívala se protestujícím.

Novotná pokračovala: „Pokud budeme odhalovat lži a válečnou propagandu, zůstaneme věrni pravdě, budeme mít šanci nalézt mír. Pokud se lži stanou pravdou, nebude na světě mír.“

Lhostejnost je horší než kolaborace

Slova se pak ujal Pavel Matějka, aktivista a bývalý místní učitel: „Je to na vás hezký pohled. Ale proč tu nejsou další, kterým leží tato republika na srdci tak jako mne nebo vám. Ta lhostejnost! Když se ohlédnu zpátky, nedělal jsem marné věci, ale nyní o sobě začínám pochybovat. Zdraví mne sice bývalí žáci, občané, kteří mne znají, ale kde je ten zbytek? Lhostejnost národa mne ubíjí. Dnešek je o NATO. Tady plíživý a dnes už otevřený nástup fašismu se musí zastavit,“ uvedl za potlesku přítomných.

„Ale kdo to má zastavit, když ne národ,“ pokračoval pedagog za ovací posluchačů.

„Blíží se mi sedmdesátka, ale bojím se, že se tady spoléhá na to, že my, kteří máme to srovnání a pamatujeme si, že vychcípeme. Co se z nás stalo? Odpadkový koš Evropy. Jíme druhořadé potraviny. Proč tady nechceme návrat k Československým potravinářským normám před rokem 1989?“ uvedl kantor za velkého potlesku auditoria.

„Podívejte se na školství. V tom už jsme Ameriku předhonili. Všichni se předhánějí, že mají středoškolské vzdělání. Ale na jaké úrovni! Na úrovni osmých a devátých tříd před rokem 1989. Je to cílené a jde o dehonestaci a likvidaci Čechů, Moravanů, Slezanů, slovanských národů jako takových. A my tomu přihlížíme. Ostatní jako kdyby neměli pud sebezáchovy. Jako kdyby necítili, co se tady děje od roku 2014. Mám nafoceno, jak se hajluje na Staroměstském náměstí, prochází se průvody Bandery. Vláda je vláda zaprodanců nového světového řádu. Občan ČR je až na posledním místě. Když v roce 2014 a 2015 v Doněcku a Luhansku umíraly děti a těhotné ženy. 16 000 mrtvých. Teď se z každého Ukrajince můžete posrat. Je mi líto každého zmařeného života. Ale nedělejte rozdíl, je to vždy jedna matka, jedno dítě a je mi jedno, z jakého státu je. Stali jsme se jen loutkami tohoto fašistického režimu," nebral si servítek klatovský učitel za velkého potlesku přítomných.

„Chci věřit, že vlastenci sundají dresy, zahodí svá ega, překročí je a všichni si obléknou triko se lvem na prsou. Chci vidět výsledky. Přišly mi tento týden dvě nabídky, že zakládají nové hnutí nebo stranu. Říkám – děláte si legraci? Ten koláč je už takhle malý. A ještě ho tříštíte. Nikdo nepochopil, že jen v jednotě je síla. Každý chce být náčelník, ale nikdo nechce být indián,“ konstatoval za opětovného potlesku. „Plíživou salámovou metodou nás dostali tam, kam nás chtěli dostat. Zrušení základní vojenské služby – podívejte se na naši mládež, jaký má fyzický fond a vědomosti. Já jim to nezazlívám, neobviňuji mládež. Obviňuji média a kantory. Média, která už nejsou ani černobílá. Jsou jenom černá. Jsou to prostituti! Nevysílají pravdu (potlesk). Vysílají jenom to, co mají v zadání. Asi to dělám dobře, protože jinak by mne Facebook neohodnotil na omezení účtu na deset let, 3650 dní!“

„Fuj, hanba!“ znělo klatovským náměstím.

„To je pro mne to nejlepší ocenění,“ konstatoval učitel na závěr.

Ženy za mír? Budou to zase už pro někoho chcimírky?

Ředitel Institutu české levice, historik Josef Skála, krátce uvedl: „Nezlobil bych se na ty, co tu nejsou. Někteří se bojí, nebo mají jiné důvody. Otočil bych to. Troufla by si dnešní moc uspořádat referendum, zda nás smí hnát do války? Jak by vypadalo? Začíná se rodit pozoruhodná iniciativa českých žen, které odmítají dát svoje děti, muže, bratry na pospas do války. Není tykadlem žádného politického subjektu. Začínají se hromadit i známé tváře, například Lenka Procházková.“

„Agrese před 25 lety proti bratrské slovanské Jugoslávii byla vůbec první válkou, která se naše země zúčastnila na straně agresora. To je neskutečná hanba. Poprvé v našich dějinách se nás někdo pokouší nahnat do konfliktu s jadernou mocností. To tu ještě nikdy nebylo, a pokud někdo říká něco jiného, je sprostý lhář. Byli jsme svědky válek nepoměrně větších a krvavějších. Nikdo z Prahy netvrdil, že chceme jadernou mocnost porazit a jít do války. To je absolutní hazardérství,“ zakončil Skála.

Šup do kasáren!

Jako poslední hovořil bezpečnostní expert pplk. Ivan Kratochvíl: „Když jsem vstoupil do armády, tak měla zhruba 200 000 lidí. Měla vlastní letectvo, pozemní vojska, raketové vojsko, vyráběli jsme většinu vojenské výzbroje a dokonce jsme i vynalézali nové druhy zbraní. Mluvím o Tamaře, která udělala obrovskou díru do světa z hlediska válčení. To bylo v dobách, o kterých se dnes nemůže mluvit. Pak přišlo NATO, pár dní poté tady bez souhlasu naší vlády létaly americké bombardéry a prováděly humanitární bombardování státu, který nám vždy stál za zády a který to bral jako obrovskou zradu, že jsme se za něj nepostavili.“

„Zbylo nám 35 000 lidí v armádě. Z toho všeho máme pár vojáků, kteří mohou běhat po cvičáku. Ale nemáme protivzdušnou obranu, v podstatě ani své letectvo, protože co nám létá z našich letišť, je půjčené. A když jsme si to měli koupit, tak jsme řekli, že to nechceme a bereme to, co za pár let už bude k ničemu. Bude nám to dodáno v letech, kdy podle vývoje v Evropě není jasné, jestli ještě Česká republika bude existovat. Každý chlap v té době měl samopal. Neměl jej u sebe, ale byly sklady, které byly narvané a každý věděl, kam má jít v případě, že je země ohrožena. Víte, kam máte jít dnes, kdyby byla země ohrožena?"

„Do lesa!“ vykřikl jeden z účastníků .

„Je jedno, že to nevíte, protože tam stejně nic nemáte. Nemáme ani chemické oděvy, ani masky, ani pro vojáky, natož pro ženy a děti. Pokud chceme, aby tento národ žil v této zemi a mluvilo se zde stále česky, je třeba postavit novou armádu. Takovou, jaká má být. Tedy aby každý chlap věděl, kde má samopal, uměl s ním zacházet, uměl fungovat v týmu. A ženy si nebudou drbat hlavu, ke seberou chlapa, protože z jinochů se stávali na vojně chlapy. Ta doba, kdy to musíme udělat, se blíží mílovými kroky.  A je to na každém z nás, jestli za deset, dvacet let, bude český národ žít v české kotlině, bude mluvit česky, bude mít českou armádu a nebo jestli… ne,“ zkonstatoval na závěr odpoledne Kratochvíl.