Tak přesně v takovém přirovnání k rackovi podle Bašty nakonec setkání představitelů 29 států Aliance skutečně proběhlo a největší dávku pomyslných exkrementů schytala německá kancléřka Angela Merkelová. „Důvodem je v tomto případě levný ruský zemní plyn, který na evropském trhu přece nekale konkuruje dražšímu americkému zkapalněnému břidlicovému plynu, proto zvýšené německé náklady na obranu se musí utratit za nejlepší zbraně na světě, tedy Made in USA, čímž se vylepší ona nevyvážená obchodní bilance,“ píše v komentáři pro Prvnízpravy.cz Bašta a dodává, že jinak USA nemůže považovat Německo za svého spojence, ale za pouhou ruskou loutku.

„Co se týká ostatních členů Aliance, tak ti musejí vzít na vědomí, že až doposud byli černými pasažéry na lodi financované a řízené Spojenými státy, a právě teď přišel čas splatit dlouholeté dluhy,“ dodal Bašta a upřesnil, že proto se závazek z roku 2014, že jejich výdaje na obranu dosáhnou oněch závazných 2% HDP v roce 2024 mění na dvojnásobek, tedy 4% za šest let, a ten původní dohodnutý objem bude dosažen už v roce příštím.

Angele Merkelová pak zaprotestovala proti znevažování suverenity své země. „Donald Trump pak vypustil svůj poslední šrapnel a pohrozil odchodem USA z NATO. Poté se zachechtal a symbolicky uletěl na schůzku s ruským prezidentem Vladimírem Putinem,“ doplnil bývalý diplomat.

Slova o opuštění Aliance, které Trump pronesl, nemusejí být ale planou hrozbou. Bašta poukázal pak na to, že existuje precedens z nedávné doby, kdy Spojené státy odešly (a přestaly financovat) Radu OSN pro lidská práva. „Heslo America first! lze číst i tak, že v mezinárodní politice se současný americký prezident řídí preferencemi svých voličů,“ připomněl s tím, že jejich názor na NATO je spíše negativní a mají pocit, že se z jejich daní platí bezpečnost někoho, kdo se na tom odmítá adekvátně finančně podílet.

Trumpův nevybíravý nátlak může evropské členské země Aliance přivést k zamyšlení nad tím, jaké tedy jsou ony bezpečnostní hrozby, kvůli kterým mají zbrojit ve finančních objemech, které náš kontinent zažil naposledy před vypuknutím II. světové války. „Mohou klidně dojít k závěru, že proti nim dodávky drahých amerických zbraní nijak nepomohou. Proto beru onen bizarní bruselský nálet racka chechtavého jako další symptom toho, že dosavadní globální uspořádání světa se může rychle změnit,“ řekl Bašta.

Původní text ZDE

Závěrem pak také upozornil, že docela vážnou hrozbu rozpadu Evropské unie kvůli vnitřním rozporům a migraci může provázet i neočekávaná podobná krize NATO. „Nejspíše jde o jeden z prvních vážných dopadů toho, že v 21. století se centrem světa stává Pacifik místo Atlantiku,“ uzavřel.