Ze všeho nejhorší prý je, že Trump nechce vést. „V jeho bezútěšném světonázoru (je třeba poznamenat, že velice podobném světonázoru Vladimira Putina) je svět hrou s nulovým součtem, neexistuje prostor pro abstraktní hodnoty, natož pro vzájemné loajality založené na minulých obětech a příštích nadějích,“ píše Lucas.

Trump prý nahlíží na svět z obchodnického hlediska. „Máte konkurenty, dodavatele a zákazníky. Vaše práce je zničit ty první vynucením té nejlepší možné dohody na dvou druhých. Čím více peněz vyděláte, tím si vedete lépe. To je ve skutečnosti pochybný způsob podnikání. A je to strašný způsob řízení supervelmoci,“ píše dále Lucas.

Celý text je ZDE

Veřejně zpochybnil nejposvátnější princip kolektivní obrany

Trumpův přístup ke spojencům je prý strašný. „Veřejně zpochybnil nejposvátnější princip kolektivní obrany; že útok na amerického spojence je útokem na Ameriku samotnou. Tento princip udržoval mír v Evropě od berlínského leteckého mostu v roce 1948 až do pádu zdi. Tento princip také většinou (promiň, Ukrajino, promiň, Gruzie) držel na uzdě vzkříšené Rusko Vladimira Putina. Za Trumpova prezidentství si tím už nemůžeme být jisti. Nejprve spočítá finanční příspěvky spojenců. Pak rozhodne, jestli je bude bránit.“

Příští čtyři roky prý na Ameriku nemůžeme spoléhat, a možná už nikdy. „Pokud chceme, aby naše bezpečné, pohodlné a prosperující životy pokračovaly, potřebujeme si zvyknout na utrácení reálných sum, vyrovnávání se s reálnými hrozbami, podstupování reálných obětí a rizik,“ píše dále Lucas.

Podle něj musíme ukázat Rusku, že Evropa stojí za obklíčenou, krvácející Ukrajinou. „To neznamená prosazovat oligarchickou a nekompetentní administrativu prezidenta Petra Porošenka. Znamená to hluboce se angažovat v největším a nejdůležitějším pohraničním státě na všech úrovních: Nabídnout víza, prosazovat obchod, investice a studijní výměny; a především poskytnout Ukrajincům zbraně, které potřebují k sebeobraně.“

Buďme tvrdší v udělování víz pro Rusy

Podpořit bychom to měli reálnými sankcemi. „Rusko využívá naše finanční centra – na Kypru, ve Frankfurtu, Londýně, Lucemburku, Rize, Vídni a kdekoliv – k praní špinavých peněz. Můžeme to učinit nákladnějším. Můžeme být tvrdší v oblasti udělování víz.“

Podle Lucase bychom měli ve věci amerického stažení očekávat to nejhorší. Ale měli bychom se je také snažit zmírňovat. „Můžeme se pokusit novou administrativu vzdělat v tom, proč na spojencích záleží. Izolacionistická rétorika dobře fungovala v kampani. Nevyřeší problémy, které vyžadují spolupráci jiných zemí. Můžeme Trumpovi připomenout, že pět evropských spojenců (Estonsko, Británie, Řecko, Polsko a Turecko) už plní kritéria NATO a vynakládají 2 % HDP, že další tohoto cíle brzy dosáhnou a že takřka všichni evropští spojenci, zejména v pohraničních státech, pohotově přispěchali na pomoc Americe v Afghánistánu a Iráku.“

Po celé Evropě se elita – ti kdo rozhodují a komentátoři – musejí ptát: „Proč nám lidé nedůvěřují?“ Odpověď nejen odvrátí nebezpečí vítězství dalších Trumpů v Evropě. Také nám umožní lépe ustát hrozbu z Ruska.