V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi proběhla živá diskuse mezi ministrem pro evropské záležitosti Martinem Dvořákem, bývalým eurokomisařem Pavlem Teličkou a europoslancem Filipem Turkem. Tématem byla nedávná roztržka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským během jednání v Bílém domě. Diskuse odhalila hluboké rozdíly v pohledech na roli Evropské unie, USA a Ruska v kontextu ukrajinské krize.

Ministr Dvořák otevřel debatu názorem, že „roztržka v Oválné pracovně ničemu nepomohla“. Podle něj se ruské a americké zájmy postupně sbližují, což znamená, že americké zájmy se již nemusí shodovat s těmi evropskými. „Hned po roztržce se určitě rozběhla diplomatická jednání mezi zeměmi Evropy,“ zmínil Dvořák, a že Evropa má zájem na zachování transatlantických vazeb. Zároveň však varoval, že „jednání o míru dle Trumpa by bylo jednáním o kapitulaci Ukrajiny“, což podle něj Ukrajinci nikdy nepřijmou. Dvořák také poznamenal, že „Rusko nedodržuje dohody, které podepíše“, a vyjádřil obavy z toho, že „Trump se stále víc přiklání k narativu agresora, tedy Ruska“.

Filip Turek naopak vidí situaci optimističtěji. „Jednání o příměří se dostává do realistické fáze. Evropa si musí uvědomit, že Trump otočil kormidlem k mírovým jednáním,“ řekl. Turek také uvedl, že „Zelenskyj už chce konec“ a že některá území nabízí Rusům. Zároveň kritizoval chování Zelenského na jednání. „Zelenskyj se na jednání choval mnohokrát velmi nevhodně, takže to divadlo bylo z obou stran,“ zkonstatoval europoslanec.

Turek také zmínil, že „Američané tvrdí, že USA nemají přátele a nepřátele, ale mají jen své zájmy“, a zdůraznil, že Trump jedná především jako obchodník. Ohledně rezoluce OSN, která vyzývá Rusko k opuštění Ukrajiny, Turek skepticky poznamenal, že „rezoluce OSN je jako rezoluce Evropského parlamentu. Nemá žádný význam ani dopad,“ řekl.

Pavel Telička se zaměřil na potřebu mezinárodního konsensu. Podle něj „mír musí být akceptovatelný pro Ukrajinu“ a musí zahrnovat bezpečnostní záruky pro tuto zemi. A kritizoval jednání v Oválné pracovně Bílého domu. „Tato jednání k tomu nepřispěla, nahrálo to legitimizaci ruské agrese,“ pravil Telička. „Kdo je další na řadě? Kam Rusko zaútočí příště?“ ptal se Telička varovně. Podle něj jednání v Oválné pracovně nejvíc potěšilo ruskou stranu.

Zdůraznil, že nepřijme možnost, že by se příměří domlouvalo bez přítomnosti Ukrajiny. „Nesouhlasím s tím, že se mají dvě jaderné velmoci bez přítomnosti Ukrajiny domluvit.“ Podle něho nabízí jistou naději jednání evropských politických špiček v Londýně. „Jednání mezi Evropou a Ukrajinou by mělo vést k tomu, že bude na stole vážně myšlený dokument, který by pomohl vtáhnout Američany zpět k jednotě,“ tak Telička popsal svůj pohled na společný postup EU a USA, co se války na Ukrajině týká.

Telička také vyjádřil obavy z toho, že pokud nebude Ukrajina u jednání od počátku, nebude mít svou pevnou pozici. Že přijde k již připravenému konceptu, do kterého nemohla zasahovat. „Pokud nejste u formování těch pozic, tak ta vaše pozice je složitější.“ Ohledně role EU řekl: „Musíme chtít silnou Evropskou unii, ale to nestačí říkat, to se musí dělat.“

V debatě se objevily i názory na roli NATO a EU. „Spojenectví NATO funguje jako obrana demokracie a svobody po dekády. Všichni se budou snažit emoce uklidnit, protože Evropa bude chtít zachovat transatlantické vazby,“ řekl ministr Dvořák a ocenil Trumpův tlak na členské země, aby zvýšily výdaje na obranu.

Turek razantně odmítl jakékoliv myšlenky ohledně zakládání evropské armády. „EU není bezpečnostní celek, naši bezpečnost řeší NATO,“ řekl. Válka na Ukrajině je podle Turka válkou bidenovského deep statu. „Je to zástupný konflikt deep statu za Bidena. A ten Trump nechce financovat,“ zdůraznil Turek.

Došlo i na kritiku Evropské unie ze strany bývalého eurokomisaře Teličky. „Evropa není efektivní, a to musíme zlepšit,“ řekl ve světle požadavku maďarského premiéra Viktora Orbána, který hrozí zablokovat čtvrteční jednání Evropské unie o Ukrajině. Orbán vyžaduje, aby Evropská komise okamžitě začala jednat přímo s Ruskem o zastavení bojů. „Nemůžeme být rukojmí Orbána a Fica,“ řekl Telička a dodal, že jednání EU může Orbánovu blokaci „obejít bypassem“.

Ohledně budoucnosti Ukrajiny panovala mezi diskutujícími nejednotnost. Dvořák jednoznačně pochválil vládu Petra Fialy. „Jestli se naše vláda nemá za co stydět, tak je to podpora Ukrajiny. My jsme Ukrajině dali prakticky všechno, co jsme měli,“ sdělil ministr Dvořák.

Ale zároveň vyjádřil obavy z toho, že „Amerika nepomáhá Ukrajině, Amerika pomáhá Rusku“. Vyjádřil i velké obavy stran vyjednávání příměří, kde by na jednání byly USA, Rusko a Ukrajina. „Mě se nelíbí, že by jednání o příměří bylo ve formátu USA, Rusko a Ukrajina, protože by na jednání seděli dva proti jednomu, když si ke stolu sednu dva silní a domluvení, že začnou šikanovat toho menšího a slabšího,“ vysvětloval Dvořák s tím, že „Evropa by stála na straně Ukrajiny“ a jednala by v její prospěch. Proto je potřeba, „aby Evropa na jednání byla“.

Telička zdůraznil, že „je klíčové, jak Ukrajině pomůže Evropská unie jako celek“, a vyzval k větší jednotě a efektivitě EU.

Turek naopak vidí řešení v realistickém přístupu, kdy „musíme dát podmínky, s kterými nebude spokojena ani jedna strana, ani Ukrajina a Rusko“.

Ministr Dvořák se pak snažil prosadit myšlenku Ukrajiny v NATO. „Rusové nedodržují dohody, které podepíší,“ řekl ministr a poukázal na dohodu o těžbě nerostů mezi USA na Ukrajinou. „V dohodě mi chyběly bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Výsledek dohody by měl být, že se Ukrajina stane členem NATO, ale USA to ústy svého prezidenta odmítají,“ řekl Dvořák.

Psali jsme:

Zelenského peskovali jak malého kluka. Kupka se rozčílil

Hašek se ptá Trumpa: Kolik Rusové zaplatí? Chce hnát ruského prezidenta k soudu

720 tisíc z dotace do vlastní kapsy. Bohatý manažer Autoklubu prý pravidla neporušil

„Zelenskyj je hrdina, Trump je s**č.“ Eva Holubová se modlí za sjednocení Evropy