Iniciativa Hlas samospráv sdružuje komunální i krajské politiky a usiluje o zachování rozvoje regionů. Jejím významným faktorem je zastoupení politiků napříč spektrem, z koalice, opozice i neparlamentních stran. Dala se dohromady v loňském říjnu a mezi její nejvýraznější tváře patří hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, senátoři a současně komunální politici Jan Paparega, Michael Canov a Petr Fiala (starosta Letohradu, nikoliv ministerský předseda) nebo Jiří Štěpán, radní Pardubického kraje Miroslav Krčil, starosta Rokytnice v Orlických horách a někdejší královéhradecký hejtman, či starosta Božího Daru Jan Horník.

„Šlo o první setkání, na kterém jsme se shodli, že má smysl v té akci pokračovat. Máme totiž pocit, že organizace jako Svaz měst a obcí nebo Sdružení samospráv musí pro svůj široký záběr uplatňovat hodně diplomacie, což jim neumožňuje naplno pojmenovat věci, které všichni vidíme,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz hejtman Martin Netolický. Hlas samospráv by si chtěl udržet neformální strukturu a především kontakt s regiony, který by umožňoval tyto podněty předávat.

Martin Netolický prozradil, že spolek Hlas samospráv, jak se iniciativa má pojmenovat, chce spolupracovat i s odbornými skupinami, proběhly kontakty s Hospodářskou komorou i Agrární komorou. Ta má podle něj také řadu užitečných podnětů pro jednání o rozvoji venkovských regionů. Doplnil také to, že na setkání s přítomnými probírali dokument s pracovním názvem Dvanáct negativních dopadů současné vládní politiky na samosprávy.

I zástupci vládních stran se připojili k negativnímu stanovisku k současné vládní politice, která podle komunálníků svými škrty ohrožuje rozvoj regionů.

„Negativní zásahy vlády do postavení obecních samospráv dle ‚Konsolidačního balíčku‘ přinesly obcím propad –5 mld. Kč jen vlastních daňových příjmů, o dotačních nemluvě. Vláda nedodržela své sliby, že dopad vládních opatření bude pro obce neutrální a samosprávy se dočkají podpory,“ zkonstatovali komunální politici.

Michael Canov, starosta Chrastavy a senátor z klubu STAN, k tomu pro ParlamentníListy.cz uvádí: „Jako největší problém vnímám nedávné snížení rozpočtového určení daní pro obce v konsolidačním balíčku a další ztráty z dalších opatření, které snižují možnost obcí se řádně rozvíjet.“

Financování krajů je podle Hlasu samospráv pokřivené a vytváří mezi jednotlivými kraji velké rozdíly. Narovnání této diskriminace přitom vláda v programovém prohlášení slibovala. „Třeba Pardubický kraj dostává mnohem méně prostředků než srovnatelně velké kraje, jen proto, jak to bylo nastaveno před pětadvaceti lety při vzniku krajů,“ poznamenává hejtman Netolický. O problému nerovnosti rozpočtového určení mezi kraji hovořil i senátor Canov.

Nejdrtivěji prý vládní změny dopadají na školství, kterému bylo proti loňsku škrtnuto několik miliard a ještě vláda na obce hodila mzdy nepedagogických pracovníků. Podle senátora Canova zcela nesmyslně.

Úpravy ministra Beka podle Hlasu samospráv navíc zásadně ovlivňují dostupnost školství v regionech, zejména na venkově, kde jsou školy tlačeny ke slučování.

Podle samospráv vláda pouze převedla nepedagogické pracovníky na obce, aniž by to jakkoliv reflektovala v rozpočtech. Jde zhruba o sedmdesát tisíc pracovních pozic. „Své odpovědnosti se chce vláda zbavit na úkor obcí,“ stojí v prohlášení.

Pokřivené financování zdravotnictví

Podobně je ohroženo i zdravotnictví. Vládní politika má ohrožovat nejen personální zajištění zdravotnických zařízení (několikrát přepisovaná legislativa ministra Válka), ale i dostupnost zdravotní péče v regionech.

V řadě regionů podle nich dlouhodobě chybí pediatři, praktici, zubaři a jiné běžné lékařské profese, a u všech se navíc výrazně projevuje stárnutí. Ve zdravotnictví bylo navíc podle nich zcela pokřiveno odměňování, což vede k boomu některých výnosných oborů a stagnaci těch ostatních.

Zde regionální politici žádají předložení desetileté koncepce českého zdravotnictví, která by mimo jiné postihovala regionální rozdíly. „ A zároveň, aby navrhla taková opatření, která povedou k rovnoměrnému zajištění dostupnosti, úrovně a financování zdravotní péče v regionech,“ doplňují.

Chybí jim též novela, která by upravovala poskytování sociálních služeb, o které komunální politici na základě zkušeností z terénu mluví dlouhodobě. Kvůli tomu je v některých regionech nedostatečná péče o seniory a zdravotně postižené, která vede i k nerovnováze na trhu práce. K té přispívá i nedostatečná podpora rodin.

Tuto novelu přitom vláda slibovala a avizovala.