Před pěti týdny Českem otřásla střelba v Uherském Brodě, která stála život osm lidí. Je mezi Čechy, Moravany a Slezany příliš mnoho zbraní, mají se lidé bát? Diskutovali o tom předseda Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Jeroným Tejc (ČSSD), psychiatrička a bývalá ministryně Džamila Stehlíková, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek,  zástupce Sdružení pro ochranu práv majitelů zbraní David Karásek, primář psychiatrické nemocnice v Bohnicích Jiří Švarc, milovník zbraní z Hodonína Petr Gruber a naopak jejich odpůrce Jiří Šmoldas.

Bitva o psychotesty

Stehlíková je přesvědčena, že tragédii v Brodě šlo zabránit. "Střelec měl přijít na ty testy, ale z obavy z těchto testů vraždil. Bál se, že přijde o svého miláčka," poznamenala hned na úvod exministryně Stehlíková. Gruber oponoval, že tragédii zabránit nešlo, protože se ukazuje, že psychotesty odhalí jen 15 procent možných rizikových příkladů. "Ale aspoň těch patnáct," vstoupil do debaty odpůrce zbraní Šmoldas. Odborný názor přidal i primář Jiří Švarc z Bohnic. "Psychotesty neuškodí, ale situaci nevyřeší," prohlásil jasně.

Z publika se ozval pán, který se Stehlíkové ptal, proč tak hájí psychotesty, když ve studiu zní, že by nemohly zabránit této tragédii. "A Vy se jich bojíte!" vypálila Stehlíková na hosta z publika. Ten odvětil, že se jich nebojí, neboť jimi sám prošel, ale považuje to za zbytečné. Pan Karásek ze Sdružení pro ochranu práv majitelů zbraní se odkazoval na empirické výzkumy, které ukazují, že střelci čas od času spáchají nějaký zločin i psychotestům navzdory.

Diskusi se následně snažil zklidnit poslanec Tejc, který připustil, že určitá slabina je i v zákonech, což je chyba poslanců. Policie by podle jeho názoru měla mít právo odebrat zbraň v případě podezření na nějaké nebezpečné chování v budoucnu. Člověk by následně prošel řadou vyšetření a zbraň by mu byla vrácena, kdyby se ukázalo, že je v pořádku.

A přišel další jasný názor z publika. Všichni by si prý měli uvědomit, že za volantem umírají stovky lidí ročně a auto přitom není vnímáno jako zbraň. Pokud chceme zakazovat zbraně, měli bychom zakazovat i auta.

Debatu o psychotestech se snažila uzavřít Milena Bačkovská z ministerstva vnitra sedící v publiku. S plošným zaváděním psychotestů se nepočítá. Plánuje se ale umožnit lékařům nahlédnout do registru zbraní a získat patřičnou informaci v případě, že má pocit, že se zdravotní stav klienta posunul. Pan Šmoldas se však tomuto nápadu vysmál. "Ale psychopat, který ví, že je psychopat, pak nepůjde k lékaři a nebude říkat: Dobrý den, já jsem psychopat, prosím, změřte mě."

Každý člověk může změnit svého praktického lékaře čtyřikrát za rok, to je prý problém

Švarc ho podpořil konstatováním, že lékaři tu nejsou od toho, aby udržovali klid zbraní v Česku. "Není to špatný nápad, ale v praxi není realizovatelný," upozornil primář z Bohnic. Pokud by měl pacient chodit k psychiatrovi s tím, že on bude nahlížet do nějakého registru, tak to naruší důvěru mezi pacientem a lékařem. Problém je podle jeho názoru i v tom, že každý člověk může změnit svého praktického lékaře až čtyřikrát za rok, což oslabuje kontrolní mechanismus, po němž se ve studiu volá.

Co kdyby zastřelili Vás, rozohnila se moderátorka

Pan Karásek ve studiu vytáhl graf, na němž ukázal, že legálně drženou střelnou zbraní je spáchán jen zlomek kriminálních činů. Tím ale rozpálil moderátorku Jílkovou. "Kolik je to lidských životů, kolik je to lidí, ta čárka na grafu?" ptala se a zvyšovala hlas. "Je to šest," odvětil Karásek. "A šest lidí je pro vás málo, co kdybyste to byl Vy?" rozkřičela se moderátorka. Karásek konstatoval, že se ve studiu volá v zásadě po vymýcení zločinů páchaných palnou zbraní, což se nemůže podařit.

Stehlíková doplnila, že je důležité dbát i na prevenci, ale konkrétně v případě střelce z Uherského Brodu selhal systém v tom, že lékař neměl možnost nahlédnout do registru zbraní. Mladý muž v publiku se ale ptal, k čemu by to bylo, kdyby si střelec z Brodu vybral po odebrání střelné zbraně jinou, například nůž. "Vrah, který chce zabíjet, si tu cestu k zabíjení vždy najde," upozornil muž sedící v publiku o několik míst dál. Své vyjádření uzavřel větou, že náš zákon o držení zbraní je snad nejlepší na celém světě.

Poslanec Tejc byl poněkud opatrnější. "Já nevím, jestli je to nejlepší zákon na světě, ale je relativně dobrý. Pomohlo by také zavedení registru přestupků," konstatoval zákonodárce. V něm by bylo možné sledovat chování rizikových občanů.

"Já bych poprosil tady paní doktorku Stehlíkovou, aby jasně řekla, jak dlouhá je platnost psychotestů, platnost není pět let, není rok a není to dokonce ani týden," konstatoval myslivec. Ihned doplnil, že výstupy z psychotestů se mohou ukázat jako irelevantní, pokud člověk prochází například těžkou životní zkouškou.

Patnáct tisíc nebezpečných lidí

Stehlíková kontrovala, že lze statisticky doložit, že ke střelné zbrani se bohužel dostanou i rizikoví občané, u nichž lze předpokládat, že mohou zbraň použít ke kriminálnímu činu. Může to být až pět procent držitelů zbraní. Tímto prohlášením ale pobouřila pana Karáska. "U nás je asi 300 tisíc držitelů střelných zbraní. Vy tedy chcete říct, že patnáct tisíc lidí je tu ozbrojených a nebezpečných?" ptal se. "Ano", řekla Stehlíková. Zastánce držitelů zbraní chtěl na stůl položit protiargumenty, ale moderátorka Jílková jeho vystoupení zarazila. "Proč to děláte," ptal se okamžitě. Prý především z časových důvodů. A je tu ještě jedna věc. "Vy mluvíte dlouho, ale kdybyste mluvil aspoň zajímavě, pane Karásku, naznačila mu moderátorka. A pořad se nachýlil k závěru.