Domáhal se odškodnění 4,7 milionu korun, vysoudil jen 200 000 korun, včetně peněz dříve přiznaných Ministerstvem spravedlnosti.

Mlíčko považuje částku za absolutně neodpovídající závažnosti způsobené újmy. Poukázal na nervové vypětí a časové vytížení spojené se stíháním. Policie a státní zastupitelství podle něj v kauze postupovaly svévolně a protiprávně.

Firma Promopro získala v roce 2008 od Úřadu vlády zakázku bez výběrového řízení. V souvislosti s následným předkládáním smyšlených faktur poslaly soudy do vězení devět podnikatelů, obžalované úředníky nakonec justice zprostila. Stíhání Mlíčka trvalo skoro pět let.

Obžaloba se snažila dokázat, že úředníci účelově upřednostnili Promopro při zadání zakázky na zajištění audiovizuální techniky na konferencích. Soudy však úředníky naopak označily za „obětní beránky“.

Nejpřísnější, devítileté tresty dostali bývalý šéf Promopra Jaroslav Veselý a jednatel hlavní subdodavatelské firmy NWDC Vlastimil Maxa. Stát v pozici poškozeného vyčíslil způsobenou škodu na 938 milionů korun.