Anketa

Který lídr opozice letos zatím nejvíc boduje?

Andrej Babiš

8%

Tomio Okamura

4%

Kateřina Konečná

73%

Petr Macinka

1%

Jana Maláčová

0%

Jindřich Rajchl

8%

Robert Šlachta

5%

Nikdo z nich

1%

hlasovalo: 6104 lidí

Americký vojenský analytik Tyler Weaver po čase opět promluvil o válce na Ukrajině. Ale nejen o ní. V souvislosti s válkou na Ukrajině věnoval pár slov také dohodám o omezení počtů raket středního doletu. Konkrétně měl na mysli Smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu z prosince 1987. Obě mocnosti – USA a SSSR – se v dokumentu zavázaly ke zničení balistických raket a střel s plochou dráhou letu určených k vypuštění ze země s doletem od 500 do 5 500 kilometrů. Spolu s nimi měla být zlikvidována rovněž odpalovací zařízení a související infrastruktura. Smluvní strany se zavázaly i k umožnění vzájemných kontrol naplňování dojednaných podmínek.

„Myšlenka byla taková, že tyto systémy – lehčí a levnější než mezikontinentální střely soudného dne, přičemž jsou téměř stejně rychlé a těžko se jim bránit – by umožnily jedné nebo druhé straně zdevastovat vojenské síly druhé strany rozmístěné v Evropě překvapivým útokem, kterému nebylo možné se rozumně bránit či chránit,“ napsal Weaver na sociální síti X s tím, že jak Sověti, tak Američané namířili na Evropu obrovské množství raket a Weaver považuje za pozitivní, že je nikdo neodpálil. Ani na jedné, ani na druhé straně.

Dojednaná smlouva se však podle Weavera zhroutila o generaci později. Viděl to tak, že k tomu došlo ze dvou důvodů.

V prvé řadě údajně „Spojené státy přijaly ve východní Evropě vysoce konfrontační politiku proti právnímu nástupci Sovětského svazu, Ruské federaci, zaměřenou na povzbuzení místních satelitních států, aby si medvěda znepřátelily,“ konstatoval analytik.

 Druhé pochybení této smlouvy leží podle amerického právníka taktéž na straně USA.

„Američtí váleční plánovači se domnívali, že limity smlouvy nepřiměřeně omezují jejich plány vojensky čelit Čínské lidové republice, která nebyla smluvní stranou uvedené dohody, ale disponovala obrovskou silou raket středního doletu,“ upozornil. Od té doby se z Weaverova pohledu Američané chystají na konfrontaci s Čínou. „Myšlenka tehdy byla, že odstoupení od smlouvy INF nám umožní jim hrozit našimi vlastními raketami umístěnými na pevnině v prvním a druhém ostrovním řetězci. Takže jsme odstoupili, svedli to na Rusy a začali pracovat na novém kompletu raket dlouhého doletu, s nimiž bychom mohli bojovat proti Číňanům,“ shrnul.

Háček je podle Weavera v tom, že Američané začali vyvíjet nové rakety, jako prostředek pro válku s Čínou, ale „žádná z těchto nových raket nefungovala“. „Krize schopností zasáhla americkou raketovou vědu snad nejvíce ze všech oborů a úroda nových hypersonických raket, o kterých si váleční plánovači Pentagonu mysleli, že je už budou mít, se neurodila“. A rozmísťování stávajících systémů pak dle Weavera bylo extrémně pomalé.

Američané na to konto pracovali s raketami Tomahawk. Ještě v roce 2024 Američané rozmístili na Filipínách 16 raket Tomahawk, což je jen o málo více, než představuje náklad raket jedné útočné ponorky nebo polovina těch, které obvykle nosí raketové torpédoborce.

A když Rusové viděli, jak Američané na tuhle smlouvu kašlou, odstoupili od ní. Tak to vidí Tyler Weaver s tím, že Rusové v poslední době ani nedostali možnost provést inspekci amerických zbraňových systémů, aby se zmírnili jejich obavy. Protože k tomu nedošlo, Rusové začali vyvíjet další rakety, jako Ořešník, který teď použili na Ukrajině.

Let's revisit a bad arms control decision and talk about the collapse of the Intermediate-range Nuclear Forces (INF) Treaty.??
The INF treaty was prompted by the "destabilizing" effect of the proliferation of intermediate and medium-range cruise and ballistic missiles in Europe… pic.twitter.com/ilWYOzE5Wk

— Armchair Warlord (@ArmchairW) November 28, 2024

Podle amerického listu The Washington Post znovu Ukrajinu zasypali deštěm raket, který decimoval především ukrajinské energetické zdroje, což zemi uvrhlo do temnoty.

„Moskevský raketový útok ve čtvrtek ráno – který sestával ze 199 raket a dronů, podle ukrajinské armády – zamířil na energetickou infrastrukturu na západě Ukrajiny a způsobil výpadky proudu pro nejméně 1 milion lidí,“ napsala WP.

Server Kyiv Independent upozornil, že na tento rozsáhlý ruský útok reagovaly i ukrajinské atomové elektrárny.

Jaderné elektrárny na Ukrajině snížily 28. listopadu výrobu elektřiny jako preventivní opatření v reakci na ruský masový letecký útok na Ukrajinu, řekl šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi. Stalo se tak podruhé za necelé dva týdny. Všech devět reaktorů provozovaných na Ukrajině snížilo výkon.

„Ukrajinská energetická infrastruktura je extrémně křehká a zranitelná, což ohrožuje jadernou bezpečnost,“ řekl Grossi a dodal, že žádný z reaktorů nebyl během útoků poškozen.

Psali jsme:

Rusové přeskočí břeh a Ukrajinci se brání ve škole, než pak raději utečou. Tak nyní vypadá válka

O území přijdeme, stížnosti nepomohou, napsal vlivný Ukrajinec

Bystroň: Je konec války na Ukrajině. Jen vy jediní ji chcete rozšířit

Nášlapné miny pro Ukrajince. Ale prý jim moc nepomohou