Kamil Struha má za to, že chce-li být nějaká země považována za supervelmoc, měla by splňovat tři parametry. Měla by nabízet ideál, který budou jiné země s chutí následovat. To po roce 1945 pro USA dlouho platilo. Západní státy oceňovaly fungování amerických demokratických institucí a svobody, kterým se dostává občanům USA.

Jenže v posledních letech se situace mění.

„Země se občas jeví směšnou, což se supervelmoci stát nesmí. Podepsali se pod tím demokraté i republikáni – jedni tlačí silně konzervativní hodnoty typu zákazu potratů a zdí proti migrantům, druzí genderovou politiku či postavení homosexuálních a rasových menšin,“ konstatoval Struha.

Supervelmoc by také měla mít peníze. A skutečností je, že USA jsou významně zadluženy. Na rozdíl od Číny, která už dává najevo, že je také ekonomickou supervelmocí.

Jen z hlediska vojenské síly lze USA považovat za nespornou velmoc. Ve zbrojních výdajích jim nestačí ani Čína. Jenže podle Struhy to nestačí.

„Silná armáda nestačí, je třeba si přiznat, že USA se nacházejí na sklonku své globální dominance, brzy budeme mít už velmoci dvě. V Číně by řekli, že už je máme. Což Evropu včetně Česka těšit nemůže. Odchází totiž „šerif“, který vyrostl na našem civilizačním paloučku. Jenže teď se sám dokola střílí do nohy. A jednu z posledních ran mu možná paradoxně zasadí ‚čínský‘ koronavirus,“ uzavřel editor.