„První a zásadní otázka je, k čemu to je. Ono to stojí 156 miliard korun, které platíte vy i já,“ začal Klaus od píky – náklady na školství v naší republice. „Pro představu, když jste doma čtyři, tak je to 60 000. To byste se možná ošívali, kdyby chtěl stát zaplatit začátkem ledna po Vánocích složenku s touto částkou. A je otázka, k čemu ty školy jsou. Na to jsou dvě základní hypotézy. Jedna je, že na školách se učí. Je tam paní učitelka, děti, učí se čeština, matematika a tak dále a všem záleží na tom, co umějí. Takto jsem tomu vždycky rozuměl já a přišlo mi to logické. Anebo je to zadruhé, že školy jsou jakási socializačněkomunitní centra, kde všichni společně – školníci, uklízečky, rodiče, ředitelé, děti jsou ve společnosti a hlavní je získat kompetence k celoživotnímu získávání kompetencí. To jsou slova, kterým přesně nerozumím, co znamenají. Ale to zadruhé je takřka doslovná citace českého školského zákona,“ posteskl si za pozornosti auditoria Václav Klaus mladší.

„Ředitelé se snaží držet školu jako maják vzdělanosti a učitelé, kteří cítí poslání od září do června, kteří se snaží děti trochu pozdvihnout, se cítí poněkud znejistěni. Hodně z rodičů chce, aby děti měly klasické vzdělání a věnují se práci a jejich výchově. Druhá věc je, že to nejdůležitější ve školách není. Jak máte krásnou aulu, kolik máte latifundií, jestli je tabule dotyková, nebo bezdotyková? Je to tak – slušný ředitel, slušná škola, výborní kantoři, výborný ‚říďa‘, výborná škola. A naopak. Musím říci, že kantoři a ředitelé nejsou prioritou českého vzdělávacího systému za několik posledních vlád,“ oznámil přítomným.

Potřebná devítka?

Dostat těch 156 miliard do škol, ke kantorům, to je podle Klause velká výzva. „Je to populistické – nultý ročník školní docházky, povinná školka, nově zavedená. Vzdělávací přínos nula. Prvňáci umějí to co prvňáci, páťáci co páťáci. Před pár lety se znovu zavedla devátá třída. Deváťák umí to samé co osmák. Kritici říkají, že tedy méně,“ pokračoval za veselí v sále Klaus. A inkluze? „Velice se tají, kolik to stojí. Finance dostávají i nějaké neziskovky, které provádějí doškolování, udávání. Na každé škole v republice žactvo nebo studentstvo velice rychle pozná, který učitel je takzvaně hodný nebo méně důsledný. A pak produktivita toho vzdělávání je chabější. Svítí se, topí se, ale přínos je malinký. Jsem na základě osobních zkušeností přesvědčen, že když budeme učit 27 hodin, a ne 33, tak to bude úplně stejné. Ale to jsou zase finanční rozdíly,“ vysvětloval Klaus. Na jedné straně zaplatit tyto školy učitelům, na druhé straně ušetřit a dát peníze opět do školního systému.

Jednoduchost! Nebo: Neporozumět zákonu?

„Strategická nedokonalost v českém školství je absence jednoduchosti,“ pokračoval dále Klaus mladší. „Pakliže vy jako vzdělaní lidé nerozumíte textu školského zákona, je to na pováženou. Prostě, klást jednoduché otázky a mít jednoduché odpovědi. Máme státní maturitu a každoročně čtvrtina žáků propadne. Jsou desítky škol, kde propadne polovina studentů – a nestane se nic. Představte si, kdyby tady v karlovarské nemocnici zemřela polovina lidí na slepé střevo, tak bude dálnice zacpána auty TV Nova, TV Prima a dalšími. A v těch školách – nic. Přece se musí něco stát. Nemocnice vyhodí operatéra a škola? Jednoduché otázky se tady nekladou. V roce 2003 nebyl žádný školský zákon a žili jsme a teď máme třistastránkový. Inkluze prolíná těmi dokumenty, něco se tam propašuje, platí to a neplatí. Máte to na poradách, kdy vám říkají – ještě to nějak upravíme, ale vy si poradíte. Kdo četl nějaký vzdělávací program dál než na stránku dvě?“ Aula vyprskla smíchy. „Podle mne je to přeložené z angličtiny nějakým translatorem – samé kompetence,“ a přítomní se opět smáli.

„V osnově musí být učebnice. Když je slušná, nahradí toho docela dost. Kakofonní složitost vyhovuje neschopným, líným a zejména parazitům, kteří si něco ze systému berou,“ uvedl Klaus za souhlasného pokyvování přítomných. 

Ideologie je zpět

„Když jsem byl mladý, tak jsme trochu té ideologie ve školách měli. Bylo tam to mezinárodní dělnické hnutí a zkoušky v občance. Patnáct dvacet let byl od toho pokoj a teď je to tady zase. Nyní jsou to globálně rozvojová témata, GRT. Do škol se jmenují koordinátoři, kteří budou dohlížet, aby se to správně začlenilo do předmětů, kdo je zlý, kdo je hodný, kdo je pokrokový, kdo je zastaralý, a budeme děti vychovávat. Zatím jen 30 procent jmenovalo tyto koordinátory, ideologické komisaře,“ přítomní vyprskli smíchy.

„70 procent ještě nikoliv. Říďové samozřejmě čekají, a je to logické, jestli to bude, nebo pod jakými sankcemi se to začne vymáhat. Čeká se, zda si to vrchnost nerozmyslí, protože těch agend je tolik, protože už se zapomíná. Bude to takovým klasickým způsobem – ‚Janičko, budeš koordinátor‘. ‚Ne, já už mám knihovnu‘,“ přirovnával za bujarého veselí rozdělování nových funkcí Klaus.  „A bude se psát ‚na kraj‘, že ‚…domnívám se, pan ředitel nemá špatné výsledky, ale nechápe význam globálně rozvojových témat a je otázka, zda takovýto člověk může být ředitelem…‘. Lidi se už začínají trochu bát, minimálně na středních školách, a situace není daleko od konce 80 let. Ideologie do škol nepatří.“

Poté si postěžoval, že občas na diskusních akcích vystoupí s kritikou nějaký ředitel, „… ale vždy takový, kterému je 62 let a říká ‚já v červnu končím...‘, kolegové tleskají, ale ti mladší si o tom povídají u záchodů. Bojí se? Každý má tu hypotéku nebo třeba přísnější manželku,“ udělal slovní hyperbolu Klaus. 

Vysoká je v (extra) kurzu

„Další problém – masový nárůst vysokoškoláků. Dříve tak čtvrtina lidí šla na vysokou. Dnes i ten nejhloupější žák gymnázia tam jde. Kdo za to může? To vás zklamu – vy i já. Protože vy všichni ženete své děti a vnoučata na vzdělávání výš a výš a co nejvýše, protože se chováte racionálně. Vidíte, že na kdejaké místo je vyžadována vysoká škola – na úřadě, policajt na služebně musí být bakalář, paní učitelka v mateřské školce… Asi 80 procent mladých míří na vysokou. Celá léta se na nás valí z televize vzdělaná společnost a cíl, aby tolik lidí mělo vysokou, ale já jsem přesvědčen, že když čtyřiadvacetiletý pracuje, a nikoliv studuje, že je to lepší jak pro tu společnost, tak pro něj samotného, pokud samozřejmě nejde o nějaký talent. Ve 26 letech, po dvaceti letech studia, se máte živit,“ přitvrdil Klaus.

V další části odpoledne se jako první do diskuse přihlásil muž starších let s poznámkou: „Škol je moc.“ A poté položil otázku: „Zničí inkluze totálně  speciální školy?“

„Jak z toho ven?“ položil si řečnickou otázku Klaus a hned si odpověděl: „Buď silnou centrální autoritu – tady škola bude a tady nebude, střední školy – budou tyto obory. To fungovalo za komunismu a systém byl silný. V současnosti stát vůči krajům a samosprávným obcím nemá sílu. Mimochodem, tu největší optimalizaci jsme měli v osmdesátých letech a od té doby se k tomu nikdo ani nepřiblížil,“ zhodnotil bývalé školství Klaus. „Škola, jež si drží žáky, kteří tam nemají co dělat, stojí za starou bačkoru,“ jednoznačně prohlásil host. „Je to strašně zdegenerované těmi dvacet let trvajícími útoky, na školách jsou až sedminásobné rozdíly mezi typy škol. A vůbec to nesouvisí s náklady. Je to lobbing. Zedníci mají 60 000 na žáka a nějaká umělecká škola má 140,“ upozornil na veřejně známý problém, kterým se, jak se zdá, nikdo nechce zaobírat.