Nic nemohlo Rusko podle von Rohra rozčílit více než Obamovo konstatování z roku 2014, že země je pouhou regionální velmocí. „Od té doby ruský prezident Vladimir Putin dělá vše proto, aby dokázal, že se Obama mýlil a Rusko je světová velmoc. Právě proto na mnichovské konferenci hovořil premiér Dmitrij Medveděv o hrozbě nové studené války, protože v té proti sobě stojí dvě rovnocenné strany,“ soudí von Rohr, podle jehož názoru nebyla Medveděvova slova pronesena právě v Německu náhodou. „Hlavním cílem bylo zastrašit Západ a odradit jej od snahy čelit vzestupu ruské moci.“

Jak ovšem upozorňuje von Rohr, dnešní Rusko není Sovětský svaz. „Vláda sice v posledních letech investovala mnoho prostředků do modernizace armády, ale z ekonomického hlediska zůstává stále jen málo významná. Sankce a nízké ceny ropy vrátily zemi ještě o několik kroků zpět,“ píše von Rohr a vzestup Ruska coby klíčového mezinárodního hráče přičítá strategickému důvtipu ruského vedení a selhání Západu. Rusko je prý nakonec tak silné, jako je slabý Západ. „Evropa a Spojené státy nejsou schopny čelit agresivní Putinově zahraničí politice. Západní politici nemají jasně stanovenou strategii a nejsou se schopni ani dohodnout na společných cílech,“ kritizuje von Rohr.

Celý text v angličtině je ZDE.

„Podívejme se třeba na Sýrii, kde má Rusko zcela jasný a konkrétní cíl, kterým je udržet u moci masového vraha Asada. Západ se bude muset smířit s tím, že s největší pravděpodobností zůstane dál v čele své země. O nic slavnější to není ani na Ukrajině, která se před dvěma lety s nadšením obrátila západním směrem. Nyní se nachází na kraji propasti a zkorumpované elity a války ve východní části země notně komplikují úsilí reformátorů. Také tam sleduje Moskva jediný cíl, kterým je destabilizace země. Západu na druhé straně chybí potřebné odhodlání, aby tomu zabránil,“ kritizuje nečinnost EU a Spojených států německý novinář.

Von Rohr se svojí kritikou míří také na ty německé politiky, kteří si přejí zrušení sankcí proti Rusku. „Chtějí zrušit sankce, aniž by za to od Ruska získali něco na oplátku. Například nejhlasitější kritik přistěhovalecké politiky Angely Merkelové, bavorský premiér Horst Seehofer, se snaží vytvořit falešný dojem, že lze všechna nedorozumění s Ruskem vyřešit nastolením užšího dialogu a potlačením jakékoli kritiky. Jenže nedostatek komunikace ani nedostatek lichotek rozhodně není ten hlavní problém. Tím, že Seehofer navštívil Putiina v Moskvě, se stal fakticky dalším kolečkem v soukolí ruské propagandistické mašinérie. Poučení ze Sýrie a Ukrajiny nám říká, že všechny pokusy o sblížení s Ruskem plné lichotek a poklonkování selhaly,“ má jasno von Rohr.

Prezidenta Putina prý ke spolupráci přesvědčí jedině setrvalý tlak Západu. „Sankce v případě Ukrajiny zafungovaly dobře. V případě Sýrie však něco takového chybí. Někteří západní politici dokonce vstup Ruska do syrské občanské války uvítali,“ zlobí se von Rohr a dodává, že Západ Rusko opět podcenil a může od Moskvy očekávat v blízké době další vojenské dobrodružství. Ať už prý s Tureckem, nebo ve východní Evropě. „Putin podobná dobrodružství potřebuje, aby si zachoval u svého domácího publika stálou popularitu. Nejvíce právě dnes, kdy Rusové stále více chudnou. Pokud se chce Západ vyhnout dalším budoucím nezdarům, nemůže si dovolit se nechat opět zastrašit či usilovat o appeasement. Je nejvyšší čas ruské agresi, která ohrožuje stávající světový pořádek, čelit společně a rozhodným způsobem,“ nabádá v závěru svého textu von Rohr.