Všichni tři pánové se například shodli, že úpadek morálky na úkor peněz není zdaleka tak markantní. “Peníze a materiálno hrály za komunismu stejnou roli jako teď, není tady žádný předěl,“ okomentoval situaci Horáček. Podotkl však, že by lidé měli peníze vnímat spíše jako nutný prostředek než jako všemocné božstvo.

Hodnoty jako takové přitom podle diskutujících nijak výrazně nemizí. Horáček si opět vzpomenul na dobu minulou, kdy měly pojmy jako čest a pravda ve společnosti daleko nižší postavení, než mají dnes.

Strmý pád standardů? Nemusí být

Ekonomickou krizi Klíma, Horáček a Hnát také nepovažují za takovou hrozbu, jak by se mohlo z médií zdát. Všichni tři se sice shodli na tom, že přichází doba větší šetrnosti, katastrofické scénáře, podle kterých by Evropa měla spadnout na úroveň rozvíjejících se ekonomik, však nepovažují za reálné. “Naše bohatá oblast se bude více dělit se zbytkem světa,“ míní ekonom Hnát.

Dodal, že on sám nepovažuje vůbec za jisté, že se situace v Evropě radikálně zhorší. “Evropa se nezhroutí ani v případě pádu eura. Ekonomika bude nadále fungovat, pokud tu nadále zůstanou pracovití lidé,“ uklidňuje Hnát.

Návrat elit

Ani úpadek přitom nemusíme považovat za úplně negativní jev. Třeba Klíma věří, že právě nižší blahobyt by mohl naši společnost ozdravit. “V tíživé skutečnosti možná budou některé hodnoty ožívat, žili jsme na dluh a bez ideálů, možná, že se to teď změní,“doufá spisovatel. Připomněl, že právě v těžších dobách vyrostly v minulosti největší společnost elity.