Agentura Reuters informuje, že ruští vojáci odcházejí z oblasti kolem jaderné elektrárny Černobyl, která se v roce 1986 stala dějištěm velké katastrofy. Podle zpráv Jurije Fomičeva, starosty města Slavutyč, kde žije velké množství pracovníků z elektrárny, ruští agresoři město opouštějí.   

Samotného starostu prý okupanti zadrželi, ale do ulic vyšlo velké množství lidí s ukrajinskými vlajkami a volali po propuštění nejvyššího představitele města. Agresoři starostu nakonec pustili a začali se z města s 25 tisíci obyvateli stahovat s tím, že už v oblasti dosáhli všeho, co si předsevzali.  

Ukrajinský generální štáb oznámil, že Rusové byli nuceni stáhnout se od Kyjeva. Konkrétně se měly stáhnout 2 vojenské taktické skupiny a to do Běloruska. Kvůli velkým ztrátám, které Rusové utrpěli v bojích v oblasti Kyjeva. Ukrajinský generální štáb také naznačuje, že pokleslo množství jednotek, které míří z Ruska na území Ukrajiny.

• Informuje o tom britská BBC

Ruské letectvo ale dál bombarduje ukrajinská města, včetně Charkova, Lutsku, a Žytomyru. Dál pokračuje také devastace Mariupolu, kde z původních 450 tisíc lidí zůstalo podle odhadů stále ještě asi 100 tisíc lidí. Podle Ukrajinců, kterým se podařilo z města uprchnout, Rusové proměnili Mariupol v peklo na zemi.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian na fóru z Dauhá sdělil svým kolegům, že je třeba situaci v Mariupolu řešit, protože Mariupol čelí obléhací válce a to je podle francouzského ministra zahraničí vždy příšerné. „Civilní obyvatelstvo je zmasakrováno, vyhlazováno. Utrpení je hrozné,“ pravil francouzský šéf diplomacie.

Ukrajinská strana nadále obviňuje ruské vojáky, že tisíce obyvatel Mariupolu jsou nuceně přesouvány do Ruska, např. do jihoruského města Taganrog. Rusko nadále odmítá, že by Ukrajince nuceně deportovalo.

V město hrůzy se podle novinářů mění také Černihiv, nebo Černigov, jak bylo město také známo. První písemné zmínky o městě pochází už z roku 907. Před válkou v něm žilo asi 293 tisíc lidí. Gubernátor Černihivské oblasti Vladyslav Chaus uvedl pro BBC, že město je prakticky zničeno a stále v něm zůstávají uvězněny tisíce lidí bez vody, bez jídla, bez topení, kteří prakticky nemají možnost město opustit.

Podle odhadů akademiků z Kyjevské vysoké školy ekonomické zatím Rusové na Ukrajině za první měsíc agrese zcela zničili či poškodili infrastrukturu za 63 miliard dolarů. Vedle sídlišť a rodinných domů zničili také nejméně 92 továren a 378 škol, ale také několik letišť, vodní elektrárny a další objekty.  

Ukrajinští lékaři hlásí i další velký problém. V důsledku válečných hrůz a nedostatku kvalitní stravy i možnosti si odpočinout, roste na Ukrajině počet předčasně narozených dětí. Jedna z holčiček, která se narodila předčasně, vážila pouhých 630 gramů, tedy přibližně o 3 kilogramy méně, které by měla vážit, kdyby se narodila v řádném termínu.

Německý kancléř Olaf Scholz oznámil, že Německo zvažuje nákup nových systémů protiraketové obrany. „Musíme si uvědomit, že máme souseda, který se nezdráhá použít násilí při prosazování svých zájmů,“ poznamenal kancléř na adresu Ruska, aniž by největší zemi na světě zmínil přímo.