Vyjádřil v něm také přesvědčení, že zájem Spojených států o Ukrajinu a výše jejich pomoci může v příštím roce klesnout. A až poklesne americký zájem, stane se tak podle něj i u mnoha evropských zemí.

Rozsáhlou protiofenzivu, která by Ukrajině umožnila znovudobýt území obsazené Ruskem, by měl Kyjev podle Pavla zahájit během několika měsíců. Je k tomu příležitost. „Po příští zimě bude nesmírně obtížné udržet současnou úroveň pomoci,“ je přesvědčen. Únava z války, která pokračuje třináctým měsícem, nespočívá podle něj jen ve vyčerpání lidských zdrojů a techniky, či zničení infrastruktury na Ukrajině, ale také v únavě zemí, které pomoc poskytují.

Konkrétně český prezident zmínil Spojené státy, které příští rok čeká kampaň před podzimními prezidentskými volbami. S tím je podle něj třeba se smířit. Právě při prezidentských kampaních v USA se podle Pavla pozornost politiků i tamní veřejnosti soustředí převážně na domácí témata, a může se tak stát, že zájem Spojených států o Ukrajinu klesne.

Jedenašedesátiletý politik, který v minulém týdnu Polsko navštívil, také odpovídal na otázku týkající se možných úvah některých západních zemí o tom, že by se Ukrajina vzdala části svého území. „Nikdy bych Ukrajinu nenabádal, aby se vzdala části svého území, aby udělala nějaký ústupek,“ řekl k tomu Pavel, podle něhož případné rozhodnutí náleží jen Ukrajincům. „Neměli bychom Kyjev tlačit žádným směrem, neměli bychom je ani nabádat k ústupkům, ani k boji do posledního muže,“ míní.

Západ podle něj Ukrajině může pouze poskytovat pomoc. I ta má ale své limity.