Prezident Pavel očekává, že v příštích letech by mohla Ukrajina jednat s Ruskem o míru. „Pokud dojde k nějakým mírovým jednáním, tak velmi pravděpodobně se budeme bavit o tom, že Rusko bude dlouhodobě okupovat část ukrajinského území, a z pohledu demokratických zemí, které se hlásí k respektování mezinárodního práva a Charty OSN, by mělo tedy dojít k tomu, že budeme respektovat dohodu mezi válčícími stranami, ale nebudeme akceptovat změnu mezinárodních hranic na základě agrese,“ dodal prezident.

Ke kroku by se podle Petra Pavla mohlo přistoupit poté, co si obě strany uvědomí, že nelze ve válce pokračovat dál, a začnou spolu jednat. Výrazně by k tomu měly přispět i světové velmoci, Spojené státy, Čína i Evropská unie.

„Myslím, že není nutným předpokladem plná obnova kontroly nad celým územím. Pokud dojde k vymezení, byť nějaké administrativní hranice, pak můžeme brát tuto administrativní hranici jako dočasnou a Ukrajinu v teritoriu, které bude v té době kontrolovat, přijmout do NATO,“ řekl Pavel.

Pro takový krok vidí precedens i v historii. „Podívejme se třeba na Německo. Došlo k rozdělení Německa, které nebylo akceptováno všemi západními státy, a přestože část Německa byla okupovaná Sovětským svazem, tak Německo, tedy ten zbytek, byl přijat do NATO, a to už v roce 1955. Takže si myslím, že je tady jak technicky, tak právně řešení, jak umožnit Ukrajině vstoupit do NATO, aniž by se tím dostalo NATO do konfliktu s Ruskou federací,“ uvedl.

Lídři zemí Severoatlantické aliance na červencovém summitu ve Washingtonu slíbili Ukrajině nezvratnou cestu do Aliance. Zatím přímou pozvánku do NATO však nedostala.