Na sociálních sítích kolují informace z údajně uniklých amerických dokumentů a chystané ukrajinské protiofenzivě. Washingtonský Institut pro studium války zdůraznil, že odmítá spekulovat o tom, zda jsou dokumenty pravé, či částečně pozměněné a co mohou znamenat, ale všímá si toho, jaký poprask únik dokumentů vyvolal mezi rusými proválčenými blogery.

„Bez ohledu na pravdivost údajně uniklých dokumentů, o níž ISW nebude spekulovat, reakce ruských blogerů na zprávu New York Times poukazuje na strach z potenciálních ukrajinských protiútoků, který prostupuje ruským pro-válečným informačním prostorem. Zatímco několik významných ruských blogerů okamžitě odmítlo platnost dokumentů a naznačilo, že se jedná o podvrhy, upnuli se k možnosti, že zveřejněné dokumenty jsou dezinformací, jejímž cílem je zmást a uvést v omyl ruské vojenské velení. Jeden z blogerů uvedl, že únik dokumentů by mohl být součástí rozsáhlejší ukrajinské kampaně s cílem zmást ruské síly před protiofenzivou. Jiný ruský bloger poznamenal, že existuje historický precedens, kdy armády před zahájením překvapivé ofenzivy šíří falešné plánovací informace,“ uvedl ISW.

Z Ukrajiny mezitím zaznívá, že ruské letecké jednotky mění taktiku. Ruské SU–35 prý zůstávají až 50 km od fronty a odtud odpalují různé rakety, které mají dopadnout na určení místa. Pro Ukrajince jsou prý takováto letadla jen těžko dosažitelná.

Ukrajina má ale i řadu dalších problému. Server Kyiv Post upozorňuje, že Ukrajina musí řešit nemalý problém – 4,8 uprchlíků, kteří museli opakovaně utíkat z různých měst, ale stále zůstávají na Ukrajině. O tomto problému informovala agentura Ukrinform, od které informaci převzal i server Kyiv Post.

„Vidíme velmi rozsáhlou vnitřní migraci. Registrujeme 4,8 milionu vnitřně vysídlených osob, přičemž ne všechny vnitřně vysídlené osoby jsou registrovány, a to je samostatný problém. Zároveň se z těchto 4,8 milionu obrovské množství - 1,1 milionu lidí – stěhuje podruhé. To znamená, že od roku 2014 nejprve opustili dočasně okupované oblasti Doněcké a Luhanské oblasti a po 24. únoru byli nuceni se stěhovat znovu," uvedla první náměstkyně ministra sociální politiky Ukrajiny Daryna Marchaková.

Úřady musí řešit, jak těmto lidem poskytovat místa ve školách pro jejich děti i co nejlepší zdravotní péči.

„Největším problémem však je, že nedokážeme předvídat, kolik infrastruktury a jaké kapacity budeme v dlouhodobém horizontu potřebovat. Koneckonců nevíme, kolik z těchto občanů se plánuje vrátit domů a kolik jich zůstane tam, kde jsou nyní, navždy," upozornila náměstkyně ministra.

CNN však upozornila, že v časech války existují i pozitivní zprávy. Kupříkladu zpráva o tom, jak se 31 dětí unesených do Ruska navrací do ukrajinských rodin. Podle americké zpravodajské stanice v Kyjevě na náměstí tekly slzy dojetí.

„Jeli jsme do letního tábora na dva týdny, ale uvízli jsme tam na šest měsíců,“ řekl třináctiletý Bogdan, když objímal svou matku. „Plakal jsem, když jsem viděl mámu z autobusu. Jsem moc rád, že jsem zpátky.“

Bogdanova matka prozradila, že po šest měsíců neměla o synovi prakticky žádné informace. „Měla jsem velké obavy. Nic jsem nevěděla, jestli ho někdo týrá, co se s ním děje.... Ještě teď se mi třesou ruce," řekla.

Setkání se uskutečnilo v ukrajinském hlavním městě a koordinovala je humanitární organizace Zachraňte Ukrajinu.

„Právě díky naší společné a koordinované práci opět zažíváme ty neuvěřitelné emoce, když po dlouhém odloučení děti běží přes svou rodnou zemi do náruče svých rodin. Když vidíte slzy radosti na tvářích mladých Ukrajinců, uvědomíte si, že to všechno není marné,“ řekl zakladatel organizace Zachraňte Ukrajinu Mykola Kuleba na sobotní tiskové konferenci.

Na téže tiskové konferenci Kuleba uvedl, že během poslední záchranné mise došlo k tragédii: Jedna z žen, která cestovala s výpravou - babička - během cesty zemřela. Žena měla na misi vyzvednout dvě děti, ale kvůli jejímu úmrtí nebylo dvojici umožněno odcestovat zpět na Ukrajinu.  

Ukrajinské úřady odhadují, že bylo do Ruska uneseno nejméně 20 tisíc dětí a mladistvých. Únosy dětí jsou také jedním ze základních bodů, pro který byl na ruského prezidenta Vladimira Putina vydán mezinárodní zatykač za to, že těmto deportacím, které patří mezi válečné zločiny, nezabránil.

Rusko popírá, že by se dopouštělo něčeho nezákonného, a tvrdí, že ukrajinské děti dopravuje do bezpečí.

Mezitím se Spojené státy a jejich spojenci budou snažit odstranit případné nedostatky v bezprecedentní sérii sankcí proti Rusku, až se příští týden ve Washingtonu sejdou představitelé globálního finančního systému, uvedli pro CNN vysocí představitelé amerického ministerstva financí.

Dosavadní rozsah sankcí je bezprecedentní, ale Ruské federaci se daří je obcházet třeba cestami zboží např. přes Turecko.

Na východě Ukrajiny, konkrétně v Charkovské oblasti, podle CNN sedí odpočatí vojáci a čekají, jestli v jejich sektoru po čase opět zaútočí ruští vojáci. Vojákům prý nechybí odhodlání bránit se případným útokům, ale k pomoci jim v tom mají postarší zbraně.

„Zbraně, které mají, jsou zastaralé, jeden raketomet švédské výroby pochází z roku 1978,“ uvedla CNN. Podobné zbraně v rukou drží vojáci, kteří mnohdy kdysi sloužili společně s Rusy.

„Dvaapadesátiletý Vitalij sloužil s Rusy, proti kterým nyní bojuje, během svého působení v sovětské armádě. ´Jedli jsme ze stejného hrnce,´ řekl a ilustroval, jak moc se toho změnilo,“ napsala CNN.