Ruští vojáci a technika hromadící se u hranic s Ukrajinou je podle generála Šedivého především taktickým krokem. „Rusko v čele s Vladimirem Putinem používá armádu jako určitou hrozbu, aby Ukrajina nepostupovala dále k členství v Severoatlantické alianci. Rusku se tímto způsobem daří narušovat soudržnost, jakousi politickou stabilitu a zároveň klidný vývoj na Ukrajině, což je zcela zřejmé. Pokud se lidé bojí, že za relativně krátkou dobu začne válka, klid pro práci a rozvoj společnosti je pryč,“ vysvětlil. Současně však dodal, že ona hrozba je přeháněna a naopak se nerealizují patřičné hluboké analytické rozbory toho, co by muselo být při začínající válce už zcela zjevné. Zároveň by se měly dělat logické závěry, k čemuž by měl Putinův útok pravděpodobně směřovat.
„Ještě bychom měli jednat, měli bychom mít větší prostor pro výměnu informací. Určitě by do toho mohla vstoupit Ukrajina, protože o Ukrajinu se jedná a Putina bychom měli jako Západ donutit, aby se bavil i s Ukrajinou. Je zřejmé, že dochází k porušování vztahu Ruska a Ukrajiny a podle některých signálů ne vše, co Ukrajina činí, může být považováno Ruskem za přátelské. Rusko vyjadřuje určité obavy o ruskou menšinu na východě Ukrajiny, kde jsou jednoduše některé kroky chápány jako nepřátelské vůči Rusku. Ty by měly být objasněny, aby došlo k uklidnění situace, nikoliv k jejímu přiostření,“ předestřel.
Ruský prezident Vladimir Putin už deklaroval, že chce jednat se Severoatlantickou aliancí i se Spojenými státy americkými, a to kvůli bezpečnostním zárukám Ruska. Putin už dlouhá léta odmítá nechat Ukrajinu, ale i některé další státy připojit k Evropské unii nebo právě k NATO. Jak důležité jsou tedy nárazníkové státy jako je právě Ukrajina, z pohledu bezpečnostního odborníka?
„Je zřejmé, že i z historického hlediska Rusko vždy mělo Ukrajinu a také třeba Bělorusko jako nárazníkový prostor, v němž se mohly odehrávat bitvy, ale byla tím chráněná i hlavní část Ruska před dopady různých aktivit. Rusko má určité výhrady, jak se Ukrajina profiluje a neustále demonstruje svoji představu, že se stane členem Severoatlantické aliance. Já si ale dokonce myslím, že členství Ukrajiny není ani v zájmu Severoatlantické aliance vzhledem k zásadním rozporům, které by znamenaly, že se problémy vtáhnou do aliance,“ řekl generál Šedivý s tím, že máme svých vlastních problémů dost.
Slib Gorbačovovi
Jako příklad pak uvedl spory mezi Řeckem a Tureckem, které se občas podaří uklidnit. „Z tohoto pohledu Rusko pravděpodobně udělá vše proto, aby se Ukrajina členem Severoatlantické aliance nestala. Ostatně je potřeba vyjasnit a pořád se chodí kolem, co bylo slíbeno Gorbačovovi (Michail Sergejevič, bývalý vůdce Sovětského svazu, jeho politika reforem vedla až k rozpadu SSSR, pozn. red.) za to, že Sovětský stav a následně Rusko ustoupí z některých požadavků a bude akceptovat, že se do něj nevrátí tři členové – tedy Česká republika, Polsko a Maďarsko a naopak se stanou členy Severoatlantické aliance. Argumenty, které používá nejen Putin, ale občas rezonují i v naší komunitě, že bylo ústně Gorbačovovi slíbeno, že se NATO nebude dále rozšiřovat na východ, je jeden z problémů, který je stále třeba vyřešit. Snaha stát se členem NATO bude terčem napětí, což bude logicky přinášet zpátky na stůl problém, zda opravdu bylo, nebo nebylo ústně slíbeno, co se bude dále dít, až se zmíněné tři státy stanou členy Severoatlantické aliance,“ shrnul historické události bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky.
A to má být podle něj také důvod, proč Putin vyslovil zásadní požadavek, aby byl slib napsán na papíře. Tedy dohoda, že Ukrajina nebude členem Severoatlantické aliance či Evropské unie a bude mít, což by dle experta bylo řešení, zvláštní statut, který bude garantovat, jak se budou chovat Spojené státy či Evropská unie na jedné straně a Rusko na straně druhé. „Aby se Ukrajina mohla v klidu rozvíjet jako prosperující stát, ale aby se přitom nejvíce diskutovaný problém odstranil. Historická zkušenost, kterou má Rusko, může vést k tomu, že v určité fázi dojde k použití veškerých pák, ale nemyslím frontální či generální útok vůči Ukrajině, ale různé bojůvky a narušování vztahů a jednoty ukrajinské společnosti, destabilizace ruských menšin nejen na Ukrajině a nejen tím, že Rusko může vytvářet složité prostředí k neprospěchu všech stran. Měli by být maximální realisté. Takové řešení ve světě existuje, proč ho nepoužít i tady?“ ptal se Jiří Šedivý.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Zuzana Koulová