„Pro mě to znamená symbol toho, kdy se ta vlna historie překlopila blíž k tomu, co žijeme teď, výrazným způsobem. A něco, co mě utvářelo, protože já jsem ta generace, která se už de facto narodila víceméně do svobody nebo vyrůstala ve svobodě. Což je určitě něco, co určilo můj život,“ řekl sedmatřicetiletý herec.

Nyní pracuje na filmu Vlny, který vypraví historický hrdinský příběh československého Rozhlasu a jeho zahraniční sekce v roce 1968. V jednom z rozhovoru pro Český rozhlas Mádl k filmu uvedl, že strach máme dodnes pod kůží, ale jde mu čelit. „Čelíme mu třeba tím, že natočíme film Vlny, není to lekce o historii, ale pro mě je to emocioální exkurz spíš do té doby. Mám pocit. Že do té doby, kdy těm věcem porozumíme, prožijeme je a máme pocit, že tam jsme, tak se jich přestaneme bát. Protože se bojíme většinou toho, co neznáme,“ pokračuje Jiří Mádl v pořadu Interview ČT24.

„Věřím, že díky Vlnám budeme celou tu událost, která formovala naši zemi, vnímat vlastně autentičtěji,“ dodává režisér.

Pochopení má ale i pro ty, kteří tehdy neměli odvahu se vzepřít. „Určitě pochopení mám. Náš hlavní hrdina Tomáš je takovým předobrazem průměrného Čechoslováka, který se určitě a dlouho bál. V příběhu se stará o svého mladšího bratra, takže se de facto chová jako rodič. Jeho ustrašené chování je často dané tím, že nechce nebezpečí vystavit mladšího bráchu,“ uvedl Mádla s tím, že ve chvíli, kdy jde člověku i o jeho blízké, si toho tolik netroufne, je snadno vydíratelný a zastrašitelný.

Na otázku, zda by byl v té době nebo během sametové revoluce v čele vzdoru, uvedl: „Troufám si říct, že ano. Ale těžko říct, myslím si, že těch proměnných v ten daný moment je hrozně moc,“ uvedl, že zatím neví o momentu, kdy by si řekl, že „to za tu oběť nestojí“.