„Zajímalo nás, jakou aktivitu lidé dělají ve svém volném čase, zdarma a dobrovolně a ne přímo ve prospěch svých nejbližších. Ptali jsme se i na drobné každodenní věci včetně toho, jak se například lidé angažují v internetových diskusích,“ vysvětluje odborný koordinátor projektu, sociální psycholog Jan Krajhanzl.

Z průzkumu vznikl poměrně podrobný obraz české společnosti zachycující široké spektrum údajů: životní styl, volnočasové aktivity, sledování médií, politické chování, důvěru v instituce, občanskou angažovanost i socio-demografické údaje zahrnující vzdělání či osobní příjmy.

Autoři výzkumu na základě toho společnost rozdělili do šesti skupin. Obecně by se dalo říci, že česká společnost je rozdělena na dvě zhruba stejné části: 45 % Čechů a Češek je aktivních a 55 % pasivních.

Neplatí, že aktivní lidé tvoří elitu

Podle Krajhanzla nelze říkat, že aktivní lidé jsou nějaká elita. „Ti pasivní mají často jen pocit, že společnosti nemají co nabídnout, jsou méně sebevědomí. Jde o to, abychom uměli s tou pasivní skupinou lépe pracovat, zapojit je do společnosti,“ uvedl.

„Angažovanost také nelze vnímat jen a pouze pozitivně. Příkladem je třeba to, co jsme nazvali angažovanost proti nepřizpůsobivým, která jde napříč segmenty. Ti nejaktivnější lidé nadprůměrně volí radikální a antisystémové strany,“ upozorňuje Ondřej Matějka, koordinátor projektu z Centra občanského vzdělávání.

Centrum chce výsledky využít k větší propagaci a přesnějšímu zacílení občanského vzdělávání. „Občanské vzdělávání je často spojováno s nějakou propagandou a indoktrinací, jenže jde naopak o principy, které indoktrinaci brání. Vede k rozvoji svobodného myšlení,“ upozornil Ondřej Horák, ředitel Centra občanského vzdělávání.

V reprezentativním průzkumu odpovídalo 3 876 lidí ve věku 15–65 let.

Nejvíce se Češi angažují na podporu nemocných a postižených osob

Lidé se podle svých vyjádření nejvíce angažují na podporu nemocných a postižených osob (40,8 % respondentů), na podporu osob v náročných životních situacích (34,8 %) a na podporu lidí zasažených pohromou (27 %).

Mezi nejméně zastoupená témata patří angažovanost na podporu Evropské unie (1,8 %), proti kapitalismu (1,9 %) a „proti zkaženosti společnosti“ (například proti potratům, homosexualismu, povinné sexuální výchově apod. (1,9 %).

Nejčastější formou občanské angažovanosti jsou peněžní dar, materiální dar a podpis petic. Na opačné škále jsou stávky a organizace protestů.

Aktivních Čechů je něco přes půl milionu

Aktivních lidí je v české dospělé populaci asi 540 tisíc osob (7,3 %). Převažují muži a osoby s vyšším vzděláním, mají relativně méně často děti, častěji jsou zastoupeny vysokopříjmové kategorie (nad 30 tis. Kč). Tato skupina se nejvíce zajímá o politiku, institucím spíše důvěřuje (zejména neziskovým organizacím, často také politickým institucím) a vykazuje nejvyšší volební účast.

Apoliticky aktivních je více než půldruhého milionu

Apoliticky aktivní lidé tvoří druhou největší skupinu, její odhadovaná velikost v dospělé populaci je 1,67 mil. lidí (22,5 %). Zaměřují se zejména na témata výuka ve školství, společenský život, na podporu osob zasažených pohromou, nemocných a postižených osob, některá environmentální témata. V politických tématech se angažují výrazně podprůměrně. V této skupině převažují ženy se středoškolským vzděláním s maturitou či s vysokoškolským vzděláním, spíše středního a vyššího věku. Mají relativně častěji děti, bydlí spíše v menších obcích a patří do kategorie se středním či vyšším příjmem.

Politicky aktivními Čechy jsou hlavně muži

Politicky aktivní lidé tvoří středně velký segment, odhadovaná velikost v dospělé populaci je 1,08 mil. osob (14,7 %). Svou angažovanost výrazně častěji věnují konkrétním i obecným politickým tématům. Například podpoře politického hnutí, strany nebo kandidáta, aktivitám proti EU, proti válce, proti rasismu, proti komunismu, proti kapitalismu, proti nepřizpůsobivým, proti hazardu, proti korupci atd. Tuto skupinu tvoří převážně muži, osoby se středoškolským vzděláním s maturitou nebo s vysokoškolským vzděláním převážně z mladších věkových kategorií. Častěji bývají bezdětní; nejvyšší zastoupení má tento segment v Praze.

Pomocné ruce se zajímají jen o volnočasová témata a o sport

Skupina „Pomocné ruce“ má odhadované zastoupení v dospělé populaci 1,46 mil. (19,8 %). Tito lidé se zajímají pouze o volnočasová témata a sport a alespoň průměrně o výchovu a vzdělávání. Zpravidla se zaměřují na manuální pomoc pro uzavřenou skupinu osob nebo na konkrétní lokalitu. Tuto skupinu tvoří z většiny muži a nejmladší věkové kategorie, nejčastěji žijí v menších obcích (5 tisíc–20 tis. obyvatel). O politiku se příliš nezajímají, institucím spíše nedůvěřují, v porovnání s ostatními skupinami vykazují zřetelně nižší důvěru v neziskové organizace.

Největší skupinou jsou příležitostní dárci

Největší skupinu tvoří příležitostní dárci, její odhadované zastoupení v dospělé populaci je 1,9 mil. (25,8 %). Jde o velmi pasivní skupinu, která se příliš neliší od předchozího segmentu Pomocné ruce. Zaměřují se na jiné aktivity a volí odlišné způsoby: zpravidla se angažují na podporu nemocných a postižených nebo osob v náročných životních situacích, nejčastěji jde o finanční či materiální dar, případně darování krve. Skupinu tvoří převážně ženy se středním vzděláním bez maturity, výrazně častěji jsou zastoupeny starší věkové kategorie s nižším příjmem. Mají častěji děti a žijí ve středně velkých městech (20 tisíc–100 tis. obyvatel). O politiku se nezajímají, jejich důvěra k institucím je průměrná až mírně podprůměrná. Výrazně častěji se neúčastní voleb a nehlásí se k žádnému náboženství.

Pasivních lidí je asi desetina populace

Druhou nejmenší skupinou jsou pasivní lidé, odhadované zastoupení v dospělé populaci je 730 tisíc (9,9 %). Vůbec se neangažují, ani v budoucnu se příliš angažovat neplánují. V této skupině jsou zhruba stejně zastoupeni muži a ženy. Převažují osoby s nižším vzděláním, mírně častěji jsou zastoupeny osoby s nižším příjmem. Tato skupina má nejnižší zájem o politiku a o účast ve volbách. Je u ní také nejnižší důvěra v instituce.

• Celý text je ZDE