Billboardy v maďarštině, vyvěšené vládou, hlásají: ,,Pokud přijdeš do Maďarska, nesmíš brát práci Maďarům". Nebo také ,,Pokud přijdeš do Maďarska,. musíš respektovat naši kulturu".

Jak informuje maďarský server Politics.hu, kampaň se nelíbí opozičním politickým uskupením, ale reagují na ně i jednotlivci. Billboardová kampaň odstartovala minulý pátek. Na jednom z billboardů se například říká, že by přistěhovalci neměli brát práci rodilým Maďarům. Některé z nich však byly v několika hodinách strženy či přetřeny tak, aby nebyly čitelné. Poblíž známého koupaliště Degály přemaloval billboard nejmenovaný třicetiletý muž. U Ferdinandova mostu poblíž nádraží zase strhl billboard jeden mladý pár a následně svůj čin nahlásil na místní policejní stanici. Satirické uskupení nazvané „Dvouocasý pes“ se nechalo slyšet, že přijde s vlastní billboardovou kampaní, kde bude sdělení vlády parodovat. Billboardy byly původně jen v maďarštině, ale aktivisté je přeložili do angličtiny a v některých případech těmito nápisy překryly maďarský originál.

Politická strana Evropská levice zase oficiálně oznámila, že bude podporovat ničení vládních billboardů. Dokonce nabídla každému, kdo prokazatelně zlikviduje billboard jako odměnu 2000 forintů. Strana Együtt přímo uvedla, že na ničení „pobuřující a cynické“ billboardové kampaně se budou podílet samotní členové partaje. Ostatně šest z nich již bylo zatčeno, když v sobotu v noci strhlo jeden z billboardů u městského parku. Maďarská vláda v čele s premiérem Viktorem Orbánem patří v rámci členských států Evropské unie k nejtvrdším kritikům kvót pro přerozdělování uprchlíků, které minulý měsíc navrhla Evropská komise. 

Kampaň odsuzují také socialisté, kteří podle zpravodajského serveru Hungary Today vyzvali premiéra Orbána, aby „nenávistnou kampaň proti uprchlíkům“ okamžitě zastavil. Vůdce maďarských socialistů József Tóbiás v této souvislosti citoval Orbánovo vyjádření učiněné na setkání se zástupci arabských bank, kde premiér tvrdil, že „Maďarsko je otevřená a přátelská země, která nechce zahraničním investorům klást žádné překážky“. „Skutečně říkal premiér pravdu? Vlna odporu v maďarské společnosti vůči vládní kampani však ukazuje, že většina Maďarů odmítá nenávistné výpady vůči menšinám stran Fidesz a Jobbik,“ prohlásil Tóbiás.

Internetový server Politics.hu také informuje o zprávě Rady Evropy, která kritizuje maďarská centra pro uprchlíky. S přistěhovalci se zde prý zachází „krutě“ a je jim zamezen přístup k právní pomoci a podpoře ze strany lidskoprávních organizací. Evropská komise proti rasismu a intoleranci (ECRI) rovněž zmínila, že počet přistěhovalců směřujících do Maďarska se v minulých dvou až třech letech prudce zvýšil. „Ilegální uprchlíci totiž byli automaticky zadrženi. Ve výsledku jsou tak přijímací zařízení pro uprchlíky přeplněná a rapidně se v nich zhoršily hygienické i bezpečnostní podmínky,“ konstatovala ECRI. Dle této zprávy bylo 22 % žadatelů o azyl odesláno do vazby. Žadatelé jsou údajně často terčem fyzického napadání a ve vězení často končí i rodiny s dětmi. Evropská komise také kvůli tomu vůči Maďarsku v říjnu 2013 zahájila pro neplnění povinností řízení.

Předevčírem Rada ECRI dle serveru Euroactiv vyzvala k přijetí opatření, které by zamezily dalšímu šíření xenofobních předsudků v Maďarsku. Ve zprávě ECRI se mimo jiné píše o tom, že v zemi zcela otevřeně šíří radikální pravicové populistické strany antiromské, antisemitské, homofobní a xenofobní nenávist. Antisemitismus je dle zprávy „doménou“ především krajně pravicové strany Jobbik, která v loňských parlamentních volbách dostala témě 21 % voličských hlasů. „Před třemi lety poslanci z Jobbik např. vyzývali k vytvoření seznamu osob židovského původu s tím, že tito lidé představují národní bezpečnostní riziko. Nenávist vůči menšinám je však šířena napříč celým  politickým spektrem. V provládním listu Magyar Hírlap se například psalo o Židech jako o páchnoucích výkalech. Kanál Echo TV zase pravidelně prezentuje antisemitské spiklenecké teorie,“ uvádí ECRI.

Za vážný problém považuje zpráva ECRI rasové útoky cílené konkrétně na romskou menšinu. „Polovojenské skupiny pořádají veřejné demonstrace síly a zastrašují romskou komunitu po celé zemi. Národní strategie pro sociální začleňování je málo efektivní a prakticky neřeší segregaci ve školství. Maďarské orgány by měly začít trestat nenávistné projevy a vůdčí politici by se od takových projevů měli jasně distancovat,“ doporučuje se ve zprávě. Terčem domácích i zahraničních kritiků Orbánovy vlády se stal také navrhovaný migrační zákon, který zpřísňuje podmínky pro uprchlíky. Jak uvedl zástupce předsedy Fidesz Lajos Kósa, dle připravovaného zákona by měly být napříště přijímány žádosti o azyl pouze ze zemí, které nejsou na seznamu tzv. bezpečných zemí. Výčet těchto zemí předem určí maďarské úřady. „Směrnice Evropské unie zavedení těchto právních předpisů umožňují,“ ujišťoval Kósa v reakci na výtky kritiků.

Z údajů statistického úřadu Evropské unie Eurostat vyplývá, že do či spíše „přes“ Maďarsko proudí nejvíce uprchlíků ze všech zemí bývalého východního bloku. Zatímco v České republice požádalo o azyl v loňském roce asi 1000 lidí a v Polsku asi 8000, v Maďarsku to bylo přibližně 45 000. Téměř polovinu z nich podle Eurostatu tvořili uprchlíci z Kosova, kterých požádalo o azyl v zemi více než 21 000. Následovali Afghánci s necelými 9000 tisíci žádostmi o azyl a dále Syřané, kterých požádalo o azyl v zemi téměř sedm tisíc. Maďarsko není schopné takovému nárůstu žadatelů o azyl čelit a v zemi roste odpor proti kvótám na přerozdělování uprchlíků den ode dne. Své pozice nemění ani tolik kritizovaný premiér Viktor Orbán. „Pokud mě někdo chce zbavit základního práva vybírat si ty, které přijmu do svého domu či rodiny, potom to se mnou takoví lidé rozhodně nemyslí dobře,“ poznamenal premiér na adresu evropských orgánů.