Balková na severním Plzeňsku je jediným záchytným zařízením v západních Čechách. Podle informací ze Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra je zde aktuálně 45 cizích státních příslušníků.

Zadržen a umístěn

Ti byli zachyceni Policií ČR, při nelegálním vstupu do republiky nebo při jejím průchodu, a povětšině nemají doklady. A mířili přes naše území do Německa, především do Saska, odkud pak většinou pokračují do velkých komunit v severní části SRN, například do Brém, Hamburku či Duisburgu a samozřejmě i do dalších měst.

„Naše policie jim hned zabaví mobily, peníze a, pokud mají, i doklady,“ říká jeden z místních občanů nedaleké obce Račín.“„A šup s nima třeba sem, nebo na Moravě je taky takové zařízení.“ Podle šipek se dostanete přímo až k bráně, úzkou asfaltovkou, která prochází poli a svažuje se do údolí, takže není vidět její konec v podobě tzv. „zařízení“, které tu stojí již desítky let. V tomto údolíčku nejde ani signál mobilního telefonu. Větší konec světa byste nehádali.

A protože takové zařízení je v pohotovosti 7 dní v týdnu 24 hodin denně, pracují tu lidé také na směnách. Dojíždějí sem z Karlovarského i z Ústeckého kraje, protože zdejší oblast je takovým průsečíkem hned tří krajů.

Smůlu má většina, nebo menšina?

„Ani byste nevěděli, co tu je. Občas tady projede policejní auto nebo dodávka. Že občas někdo uteče, to je taky pravda, ale moc často to není. Navíc ti, kteří pláchnou, si to namíří rychle pryč, za svými do Německa. Ale většinou se daleko nedostanou a jsou lapeni,“ povídá muž, který tu údajně má chalupu. „To jsme se báli spíš ze začátku, ale teď to tu vnitráci mají docela pod kontrolou. No, a když by někdo utekl, poznáte ho samozřejmě podle barvy pleti, protože většinou jde o snědé nebo černé muže a ženy.“ Že by se někdo usadil v nedalekém městečku Tis u Blatna nebo v Žihli, to skutečně nehrozí. 

Podle Mgr. Petry Hnykové z oddělení vztahů s veřejností Správy uprchlických center MV ČR je v naší republice zachyceno celkem 84 cizinců. „Zbývající klienti v počtu 236 jsou s ohledem na jejich statut žadatelů o mezinárodní ochranu ubytováni v takzvaných azylových zařízeních.“ Celkové počty jsou prý zhruba stabilní.

Proč tedy bavorská policie na hraničních přechodech – a zvláště na německé straně Rozvadova – pořádá hotové manévry a má k dispozici i velký rentgen na kontrolu případných běženců v kamionech? Údajně je to politikum, aby zemská vláda „byla z obliga“, že nic nedělá.

Záchyt cizinců je údajně minimální. Horší je situace na pomezí severních Čech a Saska. Tam už dlouhodobě zemská vláda a zvláště zemský premiér Kretschmer upozorňuje na velký pohyb cizinců, kteří nelegálně překračují česko-německou hranici.

Počty lidí zachycených Policií ČR však nenasvědčují tomu, že by šlo o nějaké razantní zvýšení. Ovšem i místní němečtí občané, žijící u „zelené“ české hranice tvrdí, že tudy přecházejí denně desítky lidí. Je tedy česko-slovenská hranice jako houba, porézní a spíše formální? Po tvrdém uzavření polsko-běloruské hranice se směr migrantů posunul na rusko-finskou hranici.

Nicméně, i zahraniční agentury upozorňují, že „jižní“ cesta z Turecka přes Balkán a dále Chorvatsko, Slovinsko a Srbsko nebo Maďarsko a Slovensko funguje stále. O tom svědčí i desítky běženců, denně zachycených v těchto zemích, kteří se skrývají v dodávkách nebo v kamionech.

Mafie...?!

Tu a tam se nějaký řidič kamionu na české dálnici stane dobrovolným převaděčem – nevědomky, či za peníze – a po zastavení se cizinci z kamionu rozprchnou po lesích. Ale protože mají od převaděčské mafie mobily s přesnými údaji, jdou jako na bojovém cvičení s předem vytipovanými přestávkami. Jestliže na Chebsku se v poslední době nacházely hromady použitých oděvů, nebyl to nějaký končící second hand, ale právě místo pro zastavení uprchlíků, kdy se mohli převléci a napít se.

To samozřejmě ty v Balkové nečeká. Byli zachyceni při nelegálním vstupu nebo pohybu po České republice a po prověření jsou rozvezeni do několika „zařízení“; jedním z nich je Balková, na samé hranici severního Plzeňska. Odtud je pak jen cesta k vyhoštění do země původu, nebo tam, odkud přišli, tedy nejblíže zpět na Slovensko.

Občané tedy nemají strach z nějakého velkého nárůstu nelegálně se pohybujících lidí. Málo obydlená část regionu nikoho nebude příliš lákat a každý, kdo bude moci, si to zamíří dál za svým snem nebo za příbuznými do Německa nebo do Švédska.

A tak určitě platí průpovídka jedné ženy z Žihle: „Co by tady pohledávali. Jdou za lepším, a tady je chleba o dvou kůrkách. A ještě si postěžujou, jak se tu s nima zachází, takže to je pro nás ta nejlepší reklama, aby se sem nikomu nechtělo ani náhodou…“