V některých německých městech začínají co do počtu dominovat migranti nad rodilými Němci. Například v Offenbachu am Main pochází 80 % malých dětí z migračního prostředí. Právě tento a mnoho podobných příkladů vedlo Komisi pro integraci v čele s Aydan Özoguz (SPD) k vypracování několika zásad německé integrační společnosti. Klíčové body byly vytyčeny na žádost Nadace Friedricha Eberta a některé z nich jsou skutečně revoluční i na současné Německo.

Jak komise zdůrazňuje, ve spravedlivé společnosti by měli mít možnost podílet se na chodu státu skutečně všichni. Komise proto ve svých návrzích požaduje, aby získali volební právo i migranti ze zemí mimo Evropskou unii, kteří žijí trvale v Německu. To samé by mělo platit i v případě účasti v referendech. Snazší by také mělo být pro cizince získání německého občanství. V praxi by tak žadatel o německé občanství mohl čekat mnohem kratší dobu.

Celý text v němčině máte k dispozici ZDE.

Komise rovněž počítá s možností dvojího občanství a vybízí firmy k podpoře přijímání osob z migračního prostředí. „Německo je přistěhovaleckou zemí, ale přistěhovaleckou společností se musí teprve stát. Tomu ovšem do jisté míry brání diskriminace nově příchozích i stávajících migrantů. Proto je třeba posílit pravomoci a vliv antidiskriminačních subjektů. Národní rada pro integraci společně s Radou pro etiku doporučují přijmout závazné předpisy v této oblasti.“

Jak uvedla šéfka komise Özoguz v Berlíně při prezentaci návrhů, „rozmanitost ve společnosti je měřítkem německé demokracie, sociálního smíru a bezpečnosti“. „Musíme svou misi dovést do úspěšného konce, protože náš postoj k imigraci odráží podstatu samotného státu a společnosti,“ uvedla členka SPD, která se sice narodila v severoněmeckém Hamburku, ale její rodiče přišli do Německa z Turecka.

V loňském roce bylo podle informací deníku Die Welt vydáno 105 000 víz, přičemž 73 000 víz z tohoto počtu obdrželi žadatelé ze Sýrie a Iráku. Pokud získají návrhy komise vedené socialistkou Özoguz podporu, bude počet vydaných víz v příštích letech rapidně narůstat. „Soužití mezi menšinami a většinovou společnosti lze dosáhnout jedině tehdy, pokud budou všichni společně sdílet politický, ekonomický i kulturní život. Vedle toho je samozřejmě nutné otevřeně hovořit i o vznikajících konfliktech a sociální nespravedlnosti,“ cituje deník místopředsedu komise Herberta Brückera.