Přestože od stanovení uprchlických kvót Evropskou komisí pro jednotlivé členské státy uplynul rok a půl, nedaří se je uplatňovat v praxi. Jak před několika dny uváděl server euobserver.com, doposud se podařilo z Itálie a Řecka přerozdělit asi jen osmnáct tisíc uprchlíků, což představuje zlomek ze stovek tisíc lidí, kteří se v obou zemích nacházejí. Česká republika patří společně s Polskem, Maďarskem a Slovenskem k zemím, které s plněním kvót nejvíce váhají.

Podle vlády Česká republika doposud přijala jen dvanáct z více než dvou a půl tisíc migrantů, které bychom dle diktátu Evropské komise měli přijmout. Přes mnoho výtek, apelů a vyhrůžek se zatím Bruselu českou vládu k uprchlickým kvótám dotlačit nepodařilo. Právě dnes by mělo zaznít jedno z posledních varování. Pokud ani tentokrát nebude vláda reagovat, může se Česká republika ze své nedostatečné loajality k Bruselu zodpovídat před soudem.

Zástupci Slovenska a Maďarska se před Evropským soudním dvorem v Lucembursku objevili zcela dobrovolně a na vlastní popud minulý týden, kdy proběhlo první veřejné slyšení, které se týká žaloby obou zemí na způsob prosazení povinných kvót. Česká republika, Polsko, Maďarsko a Slovensko byly před přibližně dvěma lety přehlasovány ostatními členskými státy a byť i samotná Evropská komise v úspěšné prosazení kvót nevěří, hodlá i nadále zmíněné státy kárat.

Slovensko a Maďarsko minulý týden před soudem argumentovaly tím, že legislativní postup při prosazování uprchlických kvót byl nezákonný a na celém procesu se měl spolupodílet také Evropský parlament. Ačkoli se Česká republika hlásí k postojům obou zmíněných zemí, přímo v soudní síni Evropského soudního dvora obě země podpořilo pouze Polsko. Soudce se mimo jiné dotazoval na principy solidarity členských států EU.

Zástupci Maďarska na to uvedli, že existují i jiné aspekty solidarity a hovořili v této souvislosti o milionech eur, které vláda v Budapešti investovala do ochrany vnějších hranic Evropské unie. Nezávazné prohlášení ke stížnosti obou zemí by mělo být vydáno 26. července a finální rozsudek by měl padnout ještě do konce letošního roku. Pokud by soud rozhodl v neprospěch strany stěžovatelů, čekaly by Bratislavu a Budapešť pokuty.

Zatímco „nevděčné“ a věčně rebelující státy východní Evropy přidělávají moudrým politikům z Bruselu vrásky na čele, zbrusu nový francouzský prezident Emmanuel Macron je pro ně učiněným balzámem na duši. Jak zmínila po společném setkání  německá kancléřka Angela Merkelová, tak ona sama i Macron chtějí prosazovat zavádění společného azylového systému. Ovšem ani Macron neslíbil, že Francie bude přijímat uprchlíky podle kvót Evropské komise