Přestože od stanovení uprchlických kvót Evropskou komisí pro jednotlivé členské státy uplynul rok a půl, nedaří se je uplatňovat v praxi. Jak před několika dny uváděl server euobserver.com, doposud se podařilo z Itálie a Řecka přerozdělit asi jen osmnáct tisíc uprchlíků, což představuje zlomek ze stovek tisíc lidí, kteří se v obou zemích nacházejí. Česká republika patří společně s Polskem, Maďarskem a Slovenskem k zemím, které s plněním kvót nejvíce váhají.
Podle vlády Česká republika doposud přijala jen dvanáct z více než dvou a půl tisíc migrantů, které bychom dle diktátu Evropské komise měli přijmout. Přes mnoho výtek, apelů a vyhrůžek se zatím Bruselu českou vládu k uprchlickým kvótám dotlačit nepodařilo. Právě dnes by mělo zaznít jedno z posledních varování. Pokud ani tentokrát nebude vláda reagovat, může se Česká republika ze své nedostatečné loajality k Bruselu zodpovídat před soudem.
Zástupci Slovenska a Maďarska se před Evropským soudním dvorem v Lucembursku objevili zcela dobrovolně a na vlastní popud minulý týden, kdy proběhlo první veřejné slyšení, které se týká žaloby obou zemí na způsob prosazení povinných kvót. Česká republika, Polsko, Maďarsko a Slovensko byly před přibližně dvěma lety přehlasovány ostatními členskými státy a byť i samotná Evropská komise v úspěšné prosazení kvót nevěří, hodlá i nadále zmíněné státy kárat.
Slovensko a Maďarsko minulý týden před soudem argumentovaly tím, že legislativní postup při prosazování uprchlických kvót byl nezákonný a na celém procesu se měl spolupodílet také Evropský parlament. Ačkoli se Česká republika hlásí k postojům obou zmíněných zemí, přímo v soudní síni Evropského soudního dvora obě země podpořilo pouze Polsko. Soudce se mimo jiné dotazoval na principy solidarity členských států EU.
Zástupci Maďarska na to uvedli, že existují i jiné aspekty solidarity a hovořili v této souvislosti o milionech eur, které vláda v Budapešti investovala do ochrany vnějších hranic Evropské unie. Nezávazné prohlášení ke stížnosti obou zemí by mělo být vydáno 26. července a finální rozsudek by měl padnout ještě do konce letošního roku. Pokud by soud rozhodl v neprospěch strany stěžovatelů, čekaly by Bratislavu a Budapešť pokuty.
Zatímco „nevděčné“ a věčně rebelující státy východní Evropy přidělávají moudrým politikům z Bruselu vrásky na čele, zbrusu nový francouzský prezident Emmanuel Macron je pro ně učiněným balzámem na duši. Jak zmínila po společném setkání německá kancléřka Angela Merkelová, tak ona sama i Macron chtějí prosazovat zavádění společného azylového systému. Ovšem ani Macron neslíbil, že Francie bude přijímat uprchlíky podle kvót Evropské komise
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Josef Provazník