Česká vláda minulý týden schválila pomoc pro afghánské armádní tlumočníky, kteří se jako pomocníci spojenců kvůli rychlému stahování USA ze země a postupnému uchvacování moci Talibánem dostaly do prekérní situace. Deník N údajně oslovil osm z těchto mužů. Ozvalo se jich sedm s tím, že kontakt zprostředkovala místní afghánská komunita.

Většina z tlumočníků se údajně shoduje na tom, že žádné zprávy o pomoci nedostali, a jeden se neozývá vůbec. Tiskové oddělení ministerstva obrany uvedlo, že k otázce, zda už oslovilo tlumočníky, nebude poskytovat informace. Celou akci údajně resort koordinuje s ministerstvem zahraničních věcí a ministerstvem vnitra. Podle neoficiálních odhadů novinářů může nyní českou pomoc dohromady potřebovat dvacet až třicet afghánských tlumočníků a klíčový je pro ně nyní čas.

Tlumočníci zprávy z Česka prý pozorně sledují. „Kolegové říkali, že budou dvě skupiny: ti, kteří dostanou azyl, a ti, kteří dostanou peníze. Ti druzí, to budou lidé, kteří byli v minulosti z různých důvodů propuštěni. Jenže když za nimi přijde Tálibán, neřekne: ‚OK, tebe Češi propustili, tak to tě nezabijeme‘,“ řekl Deníku N jeden z mužů.

Deník N také uvádí tragické osudy jednotlivých tlumočníků, kteří nestihli opustit Afghánistán a Tálibánem byli zastřeleni nebo jim byla dokonce useknuta hlava. „Jednoho z mužů radikálové pomalu uškrtili elektrickým kabelem a jeho tělo pohodili v pytli. Dalšího, místního náčelníka, zastřelili. Třetího podřízli a vše si natáčeli,“ popisuje článek.

V ohrožení údajně nemusí být jen spolupracovníci České republiky z nedávné doby, ale i ti, kteří pracovali pro českou armádu před rokem 2017. Další skupinu ohrožených tvoří Afghánci, kteří se zapojili do výstavby místních policejních sil pod hlavičkou mise Evropské unie.

Čeští vojáci, kteří byli dotazováni Deníkem N, se vesměs shodují na tom, že pokud Afghánci spolupracovali s českou armádou, mělo by se jim pomoci. „Bylo by etické něco vymyslet, aby tam nebyli jen na odstřel. Nenechat je ve sr***ách. Určitě bych jim hodil lano, když pro Česko něco dělali,“ říká jeden z vojáků. Připouští také, že se rozhodně nepokládá za „havlistu“ a že má k islámu a k muslimům rezervovaný vztah, a že pokud by tlumočníci byli skutečně převezeni do tuzemska, museli by se plně integrovat a dodržovat české zákony.

„Zase z toho nedělejme velký problém. Pokud ten člověk sloužil naší jednotce, našim zájmům a dostane se do reálně nebezpečné situace, vidím jako povinnost se o něj postarat. Je součástí týmu. Také bych tam nenechal jednoho ze svých,“ říká k umístění Afghánců do České republiky někdejší velitel 6. polní nemocnice Jindřich Sitta. Tato otázka by se dle něj neměla politizovat.