Doma se německá vláda snaží o některé kroky, které by regulovaly azylové podmínky v zemi. Parlament přijal nový návrh azylového zákona, který znamenal zpřísnění podmínek azylu, především pro sjednocení rodiny, které mají evidentně zabránit nebo spíš odložit další vlnu příchozích do Německa. V podobném duchu se nese i mise ministra vnitra Thomase de Maiziera v severní Africe, která chce dát severoafrickým zemím jako je Tunisko, Maroko a Alžírsko status bezpečných zemí bez nároku na udělení azylu pro jejich občany. Německá policie rovněž ohlásila některé pokroky v boji proti široce medializovaným přistěhovaleckým gangům. Naproti tomu oficiální informace o tom, že Německo „neví“ o asi 130 tisících lidí, kteří do země přišli a následně zmizeli mimo evidenci německých úřadů, ukazuje na další doprovodný problém. Nové otazníky vznikají i kolem potřebných investic do integrace neurčitého počtu přistěhovalců vzhledem k rozpočtové politice Německa.

Právě striktní rozpočtová politika ministra Schäubleho budí rozpaky například u sociálních demokratů a podporuje třenice v koalici. Jádrem sporu je fakt, že Schäuble chce tyto obrovské (a svojí konečnou výší zatím neodhadnutelné) investice v podobě výdajů rozpočtu platit z rozpočtových přebytků a daní dnešních Němců, zatímco půjčka by platby rozdělila na delší časový úsek a zatížila by také budoucí generace.

Prognóza německé centrální banky Bundesbank optimisticky konstatovala, že díky současné příznivé ekonomické situaci v zemi má být v rozpočtu Německa dost prostoru pro absorbování těchto výdajů. Nutno ale dodat, že další názory odborníků upozorňují na to, že přes robustní pracovní trh dostávají přistěhovalci horší práci, a to i navzdory kvalifikaci a znalosti němčiny, a jejich platy jsou výrazně nižší. To naznačuje, že v Německu existuje klasická diskriminační mzdová propast mezi přistěhovalci a Němci, která může být překážkou v požadované integraci. Ta se bez rovných příležitostí neobejde. Konečně, výzkumy veřejného mínění zatím svědčí jen o mírném nárůstu skepse: podle Deutsche Welle si v lednu 2016 myslelo, že krizi Německo nezvládne 51 % Němců, zatímco v říjnu 2015 šlo o 48 % dotázaných Němců. A naopak 44 % si myslí, že Německo krizi zvládne, což je ve srovnání s říjnem 2015 o 5 % méně. Dodejme, že únorový rating podpory kancléřky Merkelové se zlepšil (ze 46 % na 54 %), ale neplatí to pro hodnocení vlastní migrační a azylové politiky. Zde celkem 59 % dotázaných vyjádřilo svou nespokojenost.