Rath konkrétně poukazoval na Zemanovy výroky o možnosti podat kárnou žalobu na soudce Martina Zelenku, jenž zrušil prvostupňový verdikt o Rathově vině. Dále stížnost zmiňovala třeba Zemanův citát, podle kterého se prezidentovi zdá, že „když u někoho najdeme v krabici od vína šest nebo sedm milionů korun, jsou diskuse o jeho vině či nevině poněkud nepatřičné“.

ÚS označil stížnost za nepřípustnou, Rath totiž nevyužil všechny procesní prostředky k ochraně svých práv. Soud naznačil možnosti, které nabízí civilní, správní i trestní právo. „Je přitom především na jeho vlastní (Rathově) úvaze, které z nich by použil, a v tomto směru ÚS není oprávněn jej jakkoliv ‚navádět‘,“ stojí v usnesení.

Podle usnesení je nutné brát ÚS spíše jako záchrannou brzdu, kterou lze použít teprve poté, co selžou všechny ostatní prostředky. Ústavní stížnost nemůže být pomyslnou zkratkou, uvedli soudci.

Stížností se zabývalo plénum, tedy sbor všech ústavních soudců. Důvodem je to, že podle rozvrhu práce plénum řeší všechny stížnosti, kde jako účastník nebo vedlejší účastník figuruje prezident.

Rath čelí obžalobě z korupce. Popírá, že by přijímal úplatky a ovlivňoval zakázky ve Středočeském kraji ve prospěch předem dohodnutých firem. Nový rozsudek nad Rathem a dalšími obžalovanými vynese Krajský soud v Praze 27. června.

Původní verdikt, který pro Ratha znamenal 8,5 roku ve vězení, zrušil Vrchní soud v Praze kvůli použitým odposlechům. Loni se případ dostal k Nejvyššímu soudu, který konstatoval, že odposlechy použít lze.