Zákon povinnost stanovuje pro budoucnost. Dotkne se prodejen s plochou nad 400 metrů. Konkrétně jde o potraviny, které nesplňují některé požadavky, ale nejsou zdraví nebezpečné, například mají deformovaný obal nebo špatné označení. Podle novely je mají dostat neziskové organizace, které shromažďují, skladují a distribuují potraviny pro humanitární účely a charitu.

Cesta do pekla může být dlážděna dobrými úmysly

Zákon podle senátorského návrhu v podstatě zavádí nucenou účast na charitě. „Zákon sice může být motivován dobrým úmyslem, ale platí, že cesta do pekla může být dlážděna dobrými úmysly. Charita je dobrovolná a tím se radikálně odlišuje od vrchnostensky vymáhaných daní,“ stojí v návrhu, který pro senátory připravoval advokát Zdeněk Koudelka, exposlanec ČSSD a bývalý náměstek nejvyšší státní zástupkyně.

Návrh dává příklady z totalitní minulosti. Novou povinnost přirovnává k nuceným darům či nevýhodným odkupům majetku při nacistické arizaci židovského majetku nebo komunistické kolektivizaci venkova.

Stát by podle senátorů neměl přenášet náklady sociální politiky státu na konkrétní a relativně malou skupinu lidí – potravinářské podnikatele. „Jakoukoliv státní politiku musí stát dělat za své peníze,“ napsali senátoři.

Vadí i to, že nelze potraviny dodat přímo do dětských domovů

Novelu letos schválil Senát a podepsal prezident. Kritikům nové úpravy vadilo to, že nebudou moci potraviny dodat přímo například do dětských domovů nebo zoologických zahrad. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) změnu hájil s tím, že ročně je v Česku vyhozeno až 80 kilogramů potravin na občana.

Za kvalitu přerozdělovaných potravin bude podle ministra odpovídat jejich konečný distributor, tedy potravinová banka. Má dostávat potraviny s deformovaným obalem nebo nezkažené jídlo s prošlou dobou trvanlivosti.