Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) označil verdikt soudu za dobrou zprávu pro zdravotnictví. „Jsem tomu velmi rád, protože vždy byli přesvědčeni, že jsme postupovali v souladu s ústavními principy a se všemi zákony. Teď to Ústavní soud potvrdil,“ řekl Němeček. Dodal, že vzhledem k tomu, že přechody pojištěnců mezi pojišťovnami se letos zmírnily, koeficient přechodů, který kritici napadali, už ve vyhlášce pro příští rok není.

Rozhodnutí Ústavního soudu uvítal i Němečkův náměstek Radek Policar, který připomněl, že změna financování na konci roku by byla problematická. „Mohlo by to způsobit určité zmatky a chaos,“ řekl.

Senátorka Jitka Seitlová (za SZ) ocenila alespoň to, že z vyhlášky na příští rok už některé zpochybňované body vypadly. „Nemáme pocit, že jsme prohráli, byť je stanovisko zamítavé,“ uvedla Seitlová.

Vyhlášku vydává pro každý kalendářní rok ministerstvo zdravotnictví. Stanovuje hodnoty bodu, výši úhrad za služby a regulační omezení pro rok 2015. Jde o složitý předpis, který pracuje s řadou koeficientů a proměnných.

ÚS se vyhláškou začal zabývat v únoru, kdy obdržel podnět 17 senátorů ke zrušení celého předpisu, anebo alespoň části jeho přílohy. Vyhláška podle nich dostatečně nezohledňuje požadavky poskytovatelů zdravotních služeb v geograficky a demograficky znevýhodněných oblastech. Úhrada z veřejného zdravotního pojištění podle nich nepostačuje ani na pokrytí nákladů na činnost některých nemocnic, jako příklad uváděli Jeseník.

Podle ÚS ale celkové paušální úhrady poskytovatelům lůžkové péče i maximální celkové úhrady poskytovatelům ambulantní péče vycházejí z údajů za předchozí rok. Suma se následně mění prostřednictvím proměnných a koeficientů, jejichž účelem je nalezení rovnováhy mezi požadavky poskytovatelů péče a možnostmi systému zdravotního pojištění.

Zvolené řešení podle ÚS zajišťuje kontinuitu a předvídatelnost, a to přesto, že výsledná částka může být ve srovnání s předchozím rokem vyšší nebo nižší. „S určitou změnou totiž poskytovatelé musí při vydání úhradové vyhlášky počítat a přizpůsobit se jí,“ rozhodl ÚS. Nemocnice si také mohou s pojišťovnami dohodnout jiné určení výše úhrad a omezení.

V létě podala jiná skupina senátorů kolem Seitlové druhý návrh na zrušení části téže vyhlášky. Ústavní soudci jej už dříve odmítli, a to kvůli dříve podanému návrhu. Argumenty Seitlové a jejích kolegů přesto soud zohlednil, získali totiž postavení účastníků v řízení o podnětu první skupiny senátorů.

Pod druhý návrh se podepsalo 16 senátorů z různých klubů. Kritizovali zejména některé koeficienty, které podle nich sice odrážejí migraci pojištěnců mezi kraji, avšak nikoli jejich skutečnou nemocnost. Vznikají tak nerovnosti v úhradách poskytnutých za stejnou péči jednotlivým nemocnicím a vytvářejí se rozdíly mezi kraji.