Fajt se na Ústavní soud obrátil loni v listopadu. V únoru soud obdržel podání o vzetí stížnosti zpět, a proto řízení zastavil. Rozhodnutí učinil v plénu.

Prezident nepodepsal Fajtův jmenovací dekret na jaře 2015 společně s dekretem pro fyzika Ivana Ošťádala a politologa Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické. Zeman to zdůvodnil vážnými prohřešky akademiků z minulosti.

V případě kunsthistorika Fajta prezident argumentoval jeho údajnou žádostí, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele galerie. „Já tuto žádost považuji za nepřímou žádost o úplatek a odmítám jmenovat vysokoškolským profesorem toho, kdo požádal o úplatek,“ řekl před časem Zeman. Fajt označil Zemanovy argumenty za nepravdivé a manipulativní. Prezident se podle něj chová nepřípustně svévolně.

Fajt a Univerzita Karlova podali na prezidenta žalobu na ochranu proti nečinnosti, avšak neuspěli. Stejně dopadli s následnou kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu. Proto se loni v listopadu obrátili na Ústavní soud.

S obdobnou stížností už loni na konci roku neuspěl u Ústavního soudu fyzik Ivan Ošťádal, jehož stížnost soud zamítl. Odůvodnil to tím, že Zeman nezůstal nečinný, protože dal své rozhodnutí najevo v dopise tehdejší ministryni školství Kateřině Valachové. Soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček tehdy uvedl, že rozhodnutí o nejmenování profesorem je přezkoumatelné ve správním soudnictví, ale je nutné zvolit správný typ žaloby. Sporem Ošťádala a Zemana se bude zabývat pražský městský soud po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Pražský soud dříve Ošťádalovu žalobu odmítl jako opožděnou.

Proti nečinnosti hlavy státu se chtěl soudně bránit i třetí z nejmenovaných akademiků, politolog Eichler. Žalobu podanou k pražskému městskému soudu ale už dříve stáhl.