Vilde Hernes popisuje, jak se ve skutečnosti mají například ukrajinští uprchlíci ve státech Evropské unie. Většina lidí si přitom myslí, že mají velmi dobře nastavené azylové podmínky, při bližším pohledu se ale ukáže, že to není pravda.

„Přišli byste do Evropy raději jako Syřané v roce 2015, nebo jako ukrajinští uprchlíci v roce 2022? Tuto otázku jsem položil svým novým studentům hned na začátku přednášek v roce 2023. A jejich odpověď byla téměř jednomyslná: ukrajinský uprchlík. Proč tomu tak bylo? Mnozí se totiž domnívají, že s ukrajinskými uprchlíky bylo zacházeno lépe než s ostatními žadateli o ochranu,“ říká Hernes.

Když totiž začala velká migrační krize v letech 2015–2016, evropské země zaváděly přísnější azylovou, imigrační a integrační politiku, jako by soutěžily o to, kdo se stane nejméně atraktivní destinací pro ty, kteří dosáhnou jejich hranic. Evropská unie od té doby hledá systémové řešení, zatím posledním pokusem je schválený migrační pakt, který obsahuje povinnou solidaritu.